Věda a výzkum v Praze a návrh nového vysokoškolského zákona

Název konference „Věda a výzkum v Praze a návrh nového vysokoškolského zákona“ naznačuje probíraná témata. Nárok na úvodní slovo dostal rektor hostující Vysoké školy ekonomické Richard Hindls, který ocenil práci prorektorů pro vědu a výzkum ze všech zmiňovaných škol. Poté se slova ujal Jiří Balík, který poděkoval Hindlsovi za organizaci této akce na půdě VŠE. Následně se všichni rektoři střídali u mikrofonu a sdělovali zde přítomným novinářům své názory a postoje.

Z debaty vyplynulo mimo jiné to, že rektoři příliš nevítají skutečnost, že nový vysokoškolský zákon navrhuje rozdělit školy na ryze výzkumné a ostatní. Prvně zmiňovaná skupina by měla oprávnění používat ve svém názvu slovo „univerzita“ a také by disponovala možností vyučovat doktorské studijní programy. Ostatním školám by byla tato možnost odepřena. Rektoři však shodně přiznali, že každá ze škol považuje vědu a výzkum za nedílnou součást své činnosti a jen nerada by se jich tudíž vzdávala. Zároveň potvrdili, že věda a výzkum se často liší i v rámci jednotlivých fakult na téže škole a je proměnlivá i v průběhu času. Bylo by tudíž nadmíru obtížné rozhodnout objektivně o tom, které školy by měly oprávnění získat.

V oblasti vědy a výzkumu panuje mezi rektory velká nespokojenost s financováním, neboť v České republice není v této oblasti vytvořen promyšlený systém. Rektoři však prohlásili, že jejich cílem je užší spolupráce s pražskou radnicí a zlepšení způsobu financování vědy na pražských VŠ.

Rektoři rovněž neopomněli zmínit, že je podle nich, i přes hojnou kritiku současného školství, kvalita pražských vysokých škol srovnatelná s těmi ze západní Evropy. Přestože schvalují touhu mnohých studentů získat vzdělání v zahraničí, zdůrazňují, že kvalitní znalosti mohou nabýt i u nás. Na druhou stranu ovšem přiznávají, že kvalita středních škol se značně liší a na vysoké se tak dostávají nejen talentovaní jedinci, ale také řada studentů s velmi chabými základními znalostmi. Bylo by tedy dobré na srovnatelné kvalitě českých středních škol zapracovat.

Zároveň si rektoři postěžovali na skutečnost, že na podporu pražských vzdělávacích institucí jde mnohem menší část státních peněz než do regionů, což vnímají jako křivdu. Václav Hampl například zmínil fakt, že vysoké školy v hlavním městě rozhodně nejsou určeny pouze pro místní rodáky, nýbrž že je podporována migrace studentů do hlavního města ze všech koutů republiky. To, že se mladí lidé nebojí přijít do Prahy a tudíž se zde koncentruje větší množství kvalitních vědeckých pracovníků, dokládal mimo jiné na tom, že si při podepisování doktorandských diplomů na své univerzitě všiml, že v kolonce rodné město má Prahu pouze asi třetina absolventů. Praha je tudíž otevřená lidem z celé republiky a slouží ke koncentraci největších talentů z celé ČR.

Přes vysokou kvalitu místních univerzit označil Koubek jako jednu ze slabin pražských vzdělávacích institucí skutečnost, že Praha příliš nepodporuje účinkování kvalitních zahraničních profesorů na svých školách. Bylo by tedy dobré zlepšit podmínky takových hostujících přednášejících u nás, aby pro ně bylo snadné a atraktivní přijet do Prahy a předat své znalosti našim studentům.

Ve většině oblastí panovala širší shoda všech rektorů. Po otázce zástupkyně ČTK týkající se případného připojení VŠCHT k ČVUT však vyslovil Josef Koubek názor, že by bylo pro všechny univerzity v Praze žádoucí spojit se do jednoho velkého kampusu a vystupovat v zahraničí jako jediná univerzita. Rektoři VŠE a ČZU však dali důrazně najevo, že se do jednoho celku integrovat nechtějí, neboť nechtějí ztratit svou samostatnost.

Fotografie: Jan Verner