Dnes je úterý 21. října 2014

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí, o znečištění ovzduší, emisních povolenkách a ochraně přírody

Náhled
22. 04. 2012 17:15 - Michaela Kalátová

Hostem druhého Ekofóra tohoto semestru byl současný ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa, který zde přednášel na téma Životní prostředí a ekonomika. Akce se konala v pondělí 16. dubna ve Vencovského aule.

Ministr hned na úvod rozesmál přítomné publikum, když přiznal, že byl ve svém neustálém zahledění do ekologie překvapen, kolik máme na VŠE v rámci EKOfóra ekologických debat, teprve později se dovtípil, že jde o témata ekonomická. Následně pokračoval s tím, že během své přednášky bude mluvit o 3 oblastech, které nejvíce hýbou současnou agendou MŽP, mediálním světem a také znamenají největší číselné vyjádření v ekonomice, a to o znečištění ovzduší, emisních povolenkách a ochraně přírody.

Téma znečištění ovzduší je nejožehavější v Moravskoslezském kraji, ale není to jediné problémové místo v Čechách. Špatná situace je také v Ústeckém a Karlovarském kraji, což jsou všechno zároveň regiony s vysokou nezaměstnaností. Ptáte-li se lidí, co si o této problematice myslí, většinou je kauzalita jasná. Čím více příjmová skupina obyvatel, tím více upřednostňuje otázku životního prostředí před nezaměstnaností a naopak. Je tedy velice těžké najít mezi těmito dvěma proudy shodu.

Ministr také informoval o tom, že v září letošního roku vstoupí v platnost nový zákon o ochraně ovzduší, který budí emoce tím, že jsou v něm zavedeny poplatky za znečištění, a to i v případě pokud se znečišťovatel vejde do zákonných limitů. Českým průmyslníkům se to nelíbí a zlobí se, že je tak ohrožena jejich konkurenceschopnost. Podíváme-li se například do Moravské pánve, tak je zde 12 největších průmyslových podniků. Na polské straně jich je sice dvakrát až třikrát tolik, ale Polsko si vyjednalo výjimku, že nemusí dodržovat limity některých látek. Otázkou tedy zůstává, kde leží hranice pro to, kdy majitel uzavře svou továrnu v Čechách a přesune ji do Polska nebo na Ukrajinu. Kdy začne být nezaměstnanost větším problémem než životní prostředí?

Chalupa podotkl, že se svým polským protějškem o problémech na hranicích intenzivně jednají a zmínil zajímavý postřeh polského ministra ŽP Marcina Korolece. Ten totiž našemu ministrovi řekl, že ministr ŽP v České republice je pod vnějším tlakem veřejnosti, aby usiloval o to, že průmyslová zařízení se budou chovat šetrněji k životnímu prostředí, kdežto polský ministr je pod extrémním tlakem, aby rozvoj těchto zařízení v žádném případě nebrzdil. V Polsku je totiž momentálně téma prosperity vnímáno desetkrát až dvacetkrát silněji než otázka životního prostředí.

Dále ministr hovořil o velice problematickém vytápění domácností, kdy sice u nás byla v 90. letech provedena plynofikace, ale 45 tisíc domácností, které mají přípojku na plyn, se z finančních důvodů vrátili zpět k vytápění tuhými palivy. Hledá se proto možnost, jak tyto domácnosti podpořit, aby si pořídili kotel na tuhá paliva lepší kvality, čímž může množství vypouštěných znečišťujících látek klesnout až o polovinu. Problém je ale ten, že pokud bude stát dávat velkou finanční podporu, nebude ji moci nabídnout tolika lidem. Pokud naopak nabídne podporu všem, ale velmi nízkou, také nebude mít pravděpodobně žádný efekt. Která částka je tedy limitní pro to, že lidé do výměny kotle ještě půjdou, ale zároveň bude uspokojeno co největší množství žadatelů?

Druhé téma, o kterém ministr hovořil, byly emisní povolenky. Zmínil, že se Česká republika v rámci Kjótského protokolu zavázala snížit množství vypouštěných látek o 8 %, ale snížila je za dané období o 32 %. Byla tedy vůbec první zemí, která začala povolenky masivně prodávat, a to v době, kdy byla jejich cena poměrně vysoká. Z utržených peněz je financován celý projekt Zelená úsporám. Evropská unie se však rozhodla zavést vlastní systém, kde musí Česká republika snížit znečištění o 20 %. Evropské státy přitom produkují pouze asi 11 % všech skleníkových plynů, a Evropa je jediným z osmi hlavních subjektů světa, u kterého dochází ke snižování jejich množství. Evropa se snaží svoje závazky vůči životnímu prostředí neustále zpřísňovat, a to i přesto, že ani země jako Kanada, Japonsko nebo Jižní Korea žádné závazky nedodržují a argumentují, že si to s ohledem na rozvoj vlastní ekonomiky nemohou dovolit.

Třetí oblastí, kterou ministr zmínil, byla ochrana přírody a krajiny a přidal několik konkrétních příkladů. Prvním z nich byl kormorán, který je v rámci celé Evropy považován za chráněný druh a v Čechách dokonce za ohrožený. V současné době je však zvíře přemnoženo a v Evropě nikdy nebylo tolik kormoránů jako teď, avšak na seznamu ohrožených druhů stále zůstává. A to i přesto, že Česká republika spolu s Francií mají v Evropské radě iniciativu, usilující o to, že se vyjme ze seznamu ohrožených živočichů v celé Evropě. „Já jsem rok a půl ministrem a furt se mi to nepovedlo.“ posteskl si Chalupa. Důvod? V České republice se za škody, které kormorán způsobuje vlastníkům rybníků, vyplácejí desítky milionů korun ročně. Pokud ale vyjmeme kormorána ze seznamu ohrožených jedinců, tak ze sebe stát sejme zodpovědnost za škody způsobené chráněným jedincem a poškození přijdou o velké peníze. Dále ministr mluvil také o problémech s kůrovcem a motýly.

Svou přednášku ukončil Chalupa tak, že celá problematika vlastně leží v hledání přirozené synergie mezi průmyslem a životním prostředím. Nelze říci, že v období hospodářských potíží upřednostníme průmysl bez ohledu na dopady na kvalitu životního prostředí, ale naopak ani nemůžeme ochranu vychýlit tak, že bychom zavřeli všechny továrny.

Po zhruba hodinové přednášce nastal čas na dotazy z publika. Nejprve se diváci trochu ostýchali, a tak první dotaz položila moderátorka celé akce Zuzana Stará. Následně však přítomní posluchači sebrali odvahu a pokládali dotazy sami. Zajímal je například projekt Zelená úsporám nebo problematika třídění odpadů.

Fotografie: Daniel Sobek

Fotoalbum

Autor: Daniel Sobek

Diskuse k článku

Pro přístup do diskuze se přihlašte, a pokud ještě nemáte svůj účet, zaregistrujte se.