Stres v jádře, jádro ve stresu

Jak prohlásila Dana Drábová na úvod: „Tento rok byl pro energetiku obecně a pro jadernou energetiku jako její specifickou část, decentně řečeno, takový živější.“ Opravdu, o energetiku v posledních letech zájem stále stoupá. Je to především proto, že lidí na světě přibývá, a stále tak požadují více. Je tedy otázkou, jak si můžeme na vše zajistit dostatek energie.

Úroveň energetické vyspělosti zemí je dnes velmi soudobé téma. „Úspěšnost tohoto světa a jednotlivých států a politiků se měří dnes v hrubém domácím produktu a jeho každoročním přírůstku“, konstatovala Ing. Drábová. Ale aby ekonomika rostla, tak potřebuje neustále větší množství energie. Mezi spotřebou energie a ekonomickým růstem je velmi silná korelace, zejména co se týče spotřeby energie.

Aktuálně je na Zemi zhruba 7 mld. obyvatel a ročně přibude asi 1,3 % populace. Avšak z těchto 7 mld. lidí přibližně 2 mld. nemá žádný přístup k elektřině. Jsou na tom z pohledu uspokojování svých potřeb asi stejně, jako byli první zemědělci 10 000 let před Kristem. Dana Drábová dále dodává: „Společnost jak ji známe my, jak jsme na ni zvyklí, existuje díky dostupné, relativně levné energii, kterou máme ve vhodné formě pro své potřeby.“

Světová poptávka po energii v budoucnu poroste, podle predikce Mezinárodní energetické agentury, přibližně takovým tempem jako se navyšuje populace ve vyspělých zemích. Předpokládá se, že v roce 2030 budou stále ještě ¾ spotřeby elektrické energie pokryty fosilními uhlíkatými palivy (tzn. ropou, uhlím, zemním plynem). Největší nárůst je předpokládán u uhelných elektráren, které jsou nejdynamičtějším zdrojem energie. Sama jaderná energie si udrží podíl cca 12 % na pokryté spotřebě elektrické energie. Dále je zde skupina obnovitelných zdrojů, která bude tvořit jakýsi doplněk k předchozím zdrojům, protože bohužel nemá příliš velký potenciál k růstu kvůli malé koncentrovanosti své energie. Oproti tomu zmiňovaná jaderná energie může být energií budoucnosti, protože je energií velmi koncentrovanou. „Na jednotku energetického nosiče dokáže být zhruba milionkrát koncentrovanější než energie ve fosilních palivech.“ říká dále Ing. Drábová.

„Musíme si uvědomit, že žádný ze zdrojů není ideální a každý má své silné i slabé stránky. Dlouhodobé řešení jak poskládat energetický mix nemáme.“, prohlásila Dana Drábová a dále pokračovala, že: „Máme pouze možnost najít nejlepší řešení z těch, která jsou špatná.“ Nové technologie by lidstvu měly v tomto nelehkém úkolu pomoci.

Jaderné elektrárny jsou, dle Ing. Drábové, pro investora takovou noční můrou, protože mají velice vysoké počáteční náklady, splatí se většinou za 20 až 30 let. Oproti ostatním zdrojům energie mají ale nespornou výhodu, protože pokud se např. zdvojnásobí cena jaderného paliva, tak se cena kWh zvýší maximálně o 20 %. Například u plynových elektráren by byl nárůst ceny kWh proporcionální, tedy také dvojnásobný.

V reakci na havárie tří jaderných elektráren (Three Mile Island v USA v roce 1979, Černobyl na Ukrajině v roce 1985, Fukušima v Japonsku v roce 2011) veřejnost začala jaderné elektrárny vnímat jako vysoce rizikové. Ale v porovnání s tím, že si jaderné elektrárny na světě „odsloužily“ již asi 15 000 tzv. reaktor-roků, počet tří nehod s poškozením aktivní zóny není nijak závratné číslo. Dále je nutné dodat, že z těchto nehod pouze jaderná elektrárna Černobyl v roce 1985 přímo zabíjela. A v porovnání s havárií jaderné elektrárny ve Fukušimě, zůstanou Japonské dopady nehody jaderné elektrárny přibližně 20 %.

Havárie ve Fukušimě ale výrazně změnila názory některých politiků na podporu jaderné energie na druhé straně zeměkoule. V Evropě Německo již odstavilo osm svých jaderných elektráren, oproti tomu Itálie se plánovala k jádru vrátit, ale občané v referendu odmítli. Švýcarsko se rozhodlo, že bude provozovat pouze staré elektrárny a nové již stavět nehodlá. Velká Británie naopak plánuje stavět nové jaderné bloky a Polsko také pokračuje dále v cestě jaderné energie.

Německo bylo v roce 2008 čistým exportérem elektrické energie, ale s odklonem od jaderné energie se v roce 2011 stalo čistým importérem. V roce 2022 by měl být odstaven poslední blok německé jaderné elektrárny, čímž se ochudí o stabilní zdroj elektrické energie.

V roce 2008 bylo na světě v provozu 438 reaktorů. Jaké jsou tedy další prognózy na rozvoj jaderných elektráren? Dle Organizace pro ekonomický růst, by v roce 2050 mělo na světě fungovat mezi 600 a 1 400 provozovanými jadernými bloky. Co se týče České republiky, tak v roce 2030 by měl být postaven třetí blok jaderné elektrárny Temelín a čtvrtý by měl být ve výstavbě. Obecný vývoj trendů v energetice se ale velmi těžko předpovídá. Aneb jak říká Dana Drábová: „Hledejme ty odpovědi s kritickým myšlením, s otevřenou myslí, buďme poctiví, i když se nám ty odpovědi nebudou líbit, chovejme se podle toho, co máme od roku 1918 na prezidentské standartě.“


Účast na přednášce se zájemcům započetla do certifikátu Institutu energetické ekonomie. Více informací se dozvíte zde.

Fotografie: Stanislav Jonák