Solární investice – čas sundat si růžové brýle

Snad nikomu nemohl v poslední době ujít zvýšený rozruch kolem investic do solární energie. Demonstrace, debaty politiků a odborníků na solární energii a ostré názory a kritiky obou stran, jak politiků, tak soukromých investorů.

U zrodu této situace stojí novela zákona, kterou minulý měsíc po Poslanecké sněmovně PČR schválil i Senát PČR. Pro návrh zvedlo ruku všech 70 přítomných senátorů, a pokud ji podepíše i prezident, vejde v platnost od příštího roku. Novela má za úkol zamezit boomu solárních elektráren a zmírnit růst cen elektřiny. Situace je opravdu vážná. Podle slov ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka by nepřijetí novely mělo závažné důsledky. Došlo by ke zdražení elektřiny pro domácnosti až o pětinu, pro firmy dokonce o 23 procent. Pokud by novela nevstoupila v platnost, mělo by to dopad i na tuzemský průmysl a konkurenceschopnost podniků.

Přijetím zákona tedy stát jednak ušetří nemalé finanční prostředky, které vynakládá na podporu solárních elektráren, jednak vydělá na samotném provozu. Novela počítá s několika opatřeními: zavedením srážkové daně ve výši 26 % na příjmy z prodeje solární energie, darovací daně z emisních povolenek ve výši 32 %, vyššími poplatky za zábor orné půdy pro výstavby elektráren, zrušením daňových prázdnin a koncem podpory jiných než střešních elektráren.

První návrh vyvolal vlnu odporu, a tak došlo ještě k několika technickým úpravám s ohledem na investory a funkčnost celého systému. povinnost platit 26% daň bude jen po dobu tří let, což je omezení ve prospěch investorů, aby měli větší prostor pro vyjednávání o podmínkách úvěru a jeho splácení s bankami. Navíc tuto daň budou platit pouze velké elektrárny připojené do sítě od počátku roku 2009 a s instalovaným výkonem vyšším než 30 kilowattů.

Podle odhadů by tato novela měla státu přinést kolem 4,2 miliardy korun ročně na srážkové dani a její přijetí rovněž zabrání vzniku dalších elektráren o výkonu zhruba 700 megawattů, čímž stát ušetří na podpoře dalších 7,8 miliardy korun.

V době zavedení podpory energie z obnovitelných zdrojů se počítalo s návratností investice 15 let. Podle tohoto propočtu stát také nastavil výkupní ceny energie. Problém však nastal v roce 2008, kdy došlo ke zlevňování fotovoltaických technologií, což zkrátilo dobu návratnosti na polovinu a solární boom mohl začít. Investoři šli do projektů i s minimem vlastního kapitálu a s vysoce úročenými půjčkami od bank. Jen v letošním roce se do sítě připojilo 6500 elektráren z celkových 10 670, a to se do konce roku mají připojit ještě ty největší projekty. Celkový instalovaný výkon tak činí 818 megawattů. Investory samozřejmě velmi láká příležitost vydělat 12 korun za jednu kilowatthodinu.

V současné situaci se ale investorům nelíbí, že by se garantovaná výkupní cena měla snížit až na polovinu, a hlavně zdanění jejich příjmů srážkovou daní. To by podle mnoha menších investorů mohlo vést k problémům se splácením úvěrů bankám až po úplný bankrot firem. A pokud podnik ustojí situaci finančně, dojde minimálně k prodloužení doby návratnosti investice. Například odhadovaný zisk největší solární elektrárny v zemi se snížil z původních 1,9 miliardy na současných 300 milionů korun.

Jádrem současných problémů je několik skutečností. Zaprvé vydání Zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a zadruhé zdvojnásobení výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren v letech 2006–2007. Odsouhlasení neadekvátní podpory společně s dalšími okolnostmi má neblahý vliv na nynější situaci a musí se řešit od základu, ne pouze přechodnými opatřeními, která budou zodpovědnost a důsledky přesouvat jen o krok do budoucna.