Sloupek Tomáše Vorla jr.

Mohu být jen rád, že jsem se nestal opravdovým novinářem. Totiž vypotit jeden článek za měsíc mě stojí půl noci přemýšlení a k tomu krabičku cigaret. Měl-li bych toto dělat pravidelně, zřejmě bych do svých třiceti zemřel na infarkt. ∴ Bylo by to jistě o to závažnější, kdyby vstoupily v platnost veškeré výpovědi podané nemocničními lékaři. Berte to jako příležitost uvědomit si, že shánět nové, kvalifikované lékaře s praxí může být v blízké budoucnosti jistý problém. Proto na vás apeluji: Nekuřte. Anebo aspoň zvažte večerní školu by-passů. ∴ Autor sloupku vyšel tomuto nebezpečí vstříc a přihlásil se k dobrovolnému cvičení. „První měsíce v roce tu máme dost plno,“ říká můj cvičitel, „ale buďte bez obav, do jara tu těch lidí bude půlka a na podzim tak čtvrtina. Ještěže kdosi vymyslel ta novoroční předsevzetí.“ Vsadím svůj honorář na to, že to byli majitelé fitness center. ∴ Kdo se ale poslední týdny zapotil nejvíc, byl jistě Husní Mubarak a s ním i celý západní svět. Zejména USA, donekonečna omílající celosvětové právo na demokracii, žehrají na ztrátu spojence, který ovšem vládl rukou despotickou. Inu, je snadné kázat vodu, ale zbavit se vína... ∴ Podobným příslovím bychom mohli počastovat snahu manželky našeho expremiéra vypořádat se s neúspěšným povolebním obdobím. Kniha V botičkách od Diora má poodkrývat zákulisí české politiky. Namísto toho však vznikla pomlouvačná selanka, která neodkrývá vůbec nic, snad kromě přízemnosti své autorky. Za příklad nechť poslouží její údiv nad tím, jak můžou ženy považovat našeho pana knížete za přitažlivého. Já osobně nedovedu pochopit, jak může paní Paroubková považovat za přitažlivého svého muže. ∴ Ostatně jak literární kritika nemohla jinak než nad dílem výše zmíněným zlomit hůl, jiná hůl se láme i nad samotným Jiřím Paroubkem. Jeho vlastní partaj mu nedovolila uspořádat pravidelnou tiskovou konferenci v ústeckém sídle strany, respektive v zasedací místnosti krajského výkonného výboru. Byl vykázán s odůvodněním, že jeho vliv ve straně klesá, a není tak důvodu k tomu, aby získával jakékoli výhody oproti jiným, méně známým členům strany. To je na světelné roky daleko k proklamacím, že by snad jednou měl aspirovat na křeslo v naší republice nejvyšší. ∴ Svou eventuální kandidaturu na prezidentství nedávno oznámil jiný expremiér, a to Jan Fischer. Podmínil ji ovšem přijetím zákona o přímé prezidentské volbě. Evidentně proto, že si po vlastních zkušenostech zkrátka nechce stranickou politikou špinit renomé. Jan Fischer versus pověst české politické etiky – 1:0. ∴ Kdysi mi někdo u piva tvrdil, že tunelování je výraz vzniknuvší v naší zemi. Jde víceméně o to, že kdysi v devadesátých letech někdo přišel na to, že je jednodušší firmu postupně rozhlodat až k úpadku a při tom si přijít na nějakou tu kačku než se dennodenně pachtit za pravidelným výdělkem a firmu udržovat v chodu. Příkladem na druhou budiž desetimiliardové předražení mnohokrát zmiňované Blanky. Vedení Prahy se zde povedl vskutku husarský kousek – tunelování při tunelování. Od té chvíle té historce bezvýhradně věřím. ∴ Ale abych nebyl jenom škarohlíd. Mladoboleslavská Škodovka po dvaceti letech mění své logo. Nejzřetelnější změnou je, že z emblému zmizí nápis Škoda. Vedení podniku to vysvětluje tím, že si auta ze severu Čech již vydobyla ve světě takové jméno, že je už není třeba zákazníkům připomínat. Okřídlený šíp by se tak měl zařadit svou jednoduchostí k ostatním, již osvědčeným logům z koncernu Volkswagen. Přejme takovou budoucnost i dalším českým firmám (ať už je vlastní kdokoli). ∴ A neméně zdárnou budoucnost v právě začínajícím semestru si vám dovoluji popřát i já!