Dnes je neděle 22. ledna 2017

Rektorát a studentské organizace – poněkud zvláštní vztahy

Náhled
09. 03. 2010 09:00 - Martin Steiner

Rektorát registruje působnost studentských organizací na VŠE. S některými organizacemi má tuto působnost pokrytu smlouvou, s některými nikoli. Působnost studentských organizací na VŠE v podstatě nic neupravuje, takže je to čistě na libovůli rektorátu. Působení studentských organizací na vysoké škole je akademickou svobodou, a pokud se pohybuje v legislativních mantinelech, nemělo by se jim nijak bránit, ale naopak je podporovat. Podpora studentských organizací může vypadat různě – všichni jsou si rovni, někteří jsou si rovnější...

V následujících řádcích se pokusím na konkrétních příkladech prokázat nejednotný postup rektorátu vůči studentským organizacím, libovolný výklad zákona o vysokých školách a vnitřních pravidel školy, upřednostňování jedněch před druhými, ba dokonce využívání studentských organizací v boji o moc na VŠE.

Je Buddy System ještě nezávislou studentskou organizací, nebo pracovištěm rektorátu?
Zcela specifický a unikátní vztah s rektorátem má studentská organizace Buddy System (BS). Tato organizace dostává od zimního semestru akademického roku 2006/07 každoročně samostatný grant přímo od České spořitelny. Jeho současnou výši neznáme, ale lze předpokládat, že jde o částku minimálně ve stejné výši, jako tomu bylo v roce 2006, tedy 200 tisíc korun. Do té doby BS žádal o grant rektora jako každá jiná organizace a dostával částku řádově 20 tisíc korun ročně. S možností přímého grantu od České spořitelny přišla za BS z vlastní iniciativy prorektorka Hana Machková. Tehdejší prezidentka BS Pavla Šuchmová nám k tomu uvedla: „S možností grantu od České spořitelny za námi přišla prorektorka Machková a BS o tento grant zažádal. Prorektorka Machková celou věc prezentovala tak, že BS je pro VŠE důležitá organizace, ,neoddělitelná část Oddělení zahraničních styků VŠE (OZS VŠE)‘, a že by měla dostávat tolik peněz, kolik ke svému fungování potřebuje. Na uzavření smlouvy mezi BS a Českou spořitelnou se podílel i prorektor Jindřich Soukup.“ Prorektorka Machková si na tyto události pamatuje poněkud jinak, když nám k tomu řekla: „V listopadu 2006 se Česká spořitelna rozhodla, že na aktivity spojené s pobytem zahraničních studentů vyčlení v rámci Smlouvy o dlouhodobé spolupráci s VŠE prostředky ve výši 200 tisíc korun ročně. Toto rozhodnutí umožňuje garantovat kontinuitu činností, které nám pomáhají přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí ČS je v souladu se základní strategickou prioritou VŠE a přispívá k rozvoji internacionalizace školy. Rektorát se v zajištění zdrojů pro Buddy System od třetích osob neangažoval. Projekt prezentovaly a podmínky vyjednaly tehdejší představitelky Buddy Systemu Pavla Šuchmová a Martina Menoušková. Já jsem rozhodnutí České spořitelny poskytnout grant v plné výši, tj. 200 tisíc korun na podporu internacionalizace, jako prorektorka pro zahraniční vztahy velmi uvítala.“ Pavla Šuchmová k tomu dodala: „Že jsme vyjednaly podmínky, je diskutabilní. Podmínky prakticky žádné nebyly, BS žádnou smlouvu neuzavíral, zavázal se jen k uvádění loga ČS na tištěných materiálech, které by za pomoci grantu vznikly. Předložili jsme žádost o grant, ale ČS jej zamítla s tím, že nebude podporovat pitky zahraničních studentů (jako exkurze do pivovaru v Plzni). Paní prorektorka Machková vyjednala ,obhajobu‘ a za její přítomnosti a za přítomnosti paní Hákové z ČS a i prorektora Soukupa jsme činnost BS osobně prezentovaly a následně BS grant získal. Takže není pravda, že se neangažovala. Kdyby nám to tenkrát nenabídla a nepřišla s tím, tak se to nezrealizovalo. Chtěla jsem totiž podávat běžnou žádost o grant rektora a tehdy mě informovala o možnosti grantu od ČS.“

V té době šlo o stejný objem prostředků, jaký se rozděloval mezi všechny ostatní studentské organizace působící na VŠE. Z žádosti BS o grant ČS tedy vyplývá, že dostávají desítky tisíc ročně i na mejdany svých členů.

Právě v roce 2006 jsem udělal velmi zajímavou osobní zkušenost, když jsem neúspěšně žádal asi o dva nebo tři granty rektora (z prostředků České spořitelny) na začínající aktivity studentského sdružení Ekonom. Když jsem se ptal tehdejší studentské tajemnice rektorátu Barbory Kunstové, proč jsme nedostali vůbec nic, sdělila mi k mému velkému překvapení, že to neprošlo výběrem v předkole, tedy že se mé žádosti vůbec nedostaly k posouzení zástupci České spořitelny. Jinými slovy mi dokonce dala najevo, že nemá smysl, abych vůbec něco předkládal. Když jsem zjistil, na co všechno šly tenkrát peníze, pochopil jsem, že pro přidělení peněz je ideální mít s rektorem vyjednánu záštitu daného projektu nebo akce...

Vztahy BS s rektorátem se i nadále úspěšně rozvíjely, zejména za předsednictví Tomáše Borta, a to nepochybně k oboustranné spokojenosti. Činnost BS má skutečně pro VŠE velký význam, protože se ročně stará přibližně o 500 zahraničních studentů, zajišťuje pro ně různé kulturní, sportovní a další akce, čímž této starosti rektorát zbavuje. Je nepochybné, že tuto činnost provádí poměrně dobře a značně tak přispívá ke spokojenosti zahraničních studentů při pobytu na VŠE, čímž dělá VŠE dobré PR. Má to vliv na zájem dalších zahraničních studentů strávit část svého studia na VŠE. Škola totiž může umístit v zahraničí jen tolik našich studentů, kolik jich sama přijme, takže čím větší zájem ze zahraničí, tím větší možnost uspokojit poptávku našich studentů o zahraniční semestrální studijní pobyty.

Z akcí BS všichni určitě známe minimálně Nation 2 Nation party, kterých se snad musel někdy zúčastnit každý student VŠE. Avšak nejvýznamnější aktivitou BS z hlediska výměny studentů mezi univerzitami je Buddy Program, v jehož rámci se student VŠE stará o konkrétního zahraničního studenta. Tímto programem již prošlo mnoho studentů VŠE (již mnohokrát jsme o tom v Economixu psali). Mnozí se programu účastní ze skutečného zájmu o tuto činnost, mnozí však zcela nepochybně pouze ze zištných důvodů a o zahraniční studenty se ve skutečnosti vůbec nestarají. Dělají to totiž v podstatě pouze z donucení okolnostmi. Každý, kdo se tohoto programu zúčastní, dostane deset bodů do celkového hodnocení jeho žádosti o zahraniční semestrální výměnný pobyt. Jelikož zájem o tyto pobyty přesahuje jejich nabídku, rozhoduje doslova každý získaný bod, a proto i deset bodů od BS z celkových 200 možných může sehrát zcela zásadní roli v tom, zda se na výměnný pobyt dostanete nebo ne. Tyto body získáte automaticky za účast v Buddy Programu. To však způsobuje další nestandardní situaci, protože vzniká přetlak v poptávce po „péči“ o zahraniční studenty a BS nemůže všechny žádosti uspokojit. Je tedy otázkou, podle jakého klíče k přidělování studentů dochází. Zde je nepochybně prostor pro manipulaci a dobývání renty. Zda se tak skutečně děje, nevíme, ale několik studentů se nám svěřilo, že podle nich dochází k upřednostňování osob blízkých BS nebo osob, které jsou jim z rektorátu doporučeny. O spravedlnosti takového systému a o jeho transparentnosti se asi hovořit moc nedá.

Od příštího akademického roku však mají studenti další možnost, jak získat těchto deset bodů. Stačí se stát členem organizace AIESEC a body vám budou přiděleny. Jaký je však smysl takovýchto pravidel? Proč jsou studenti nuceni stát se členem jakékoli organizace jen kvůli tomu, aby mohli získat potřebné body a dostat se tak na studia do zahraničí? Já ještě pamatuji dobu, kdy byly v kádrových materiálech studentů pro přijímací řízení na střední a vysoké školy body za členství rodičů v KSČ nebo za činnost v pionýrské organizaci či v SSM a jak mi tyto body málem chyběly... Zajímalo by mě, zda by tuto možnost měli i studenti, kteří píší do Economixu či do Studentského listu nebo třeba hrají šachy, pořádají výlety a další akce. Proč rektorát VŠE nestanoví spravedlivá pravidla, že by tuto možnost měli všichni studenti, kteří se zapojí do nějakých aktivit na škole? Prospívá snad škole méně ten, kdo pro studenty pořádá odborné přednášky, než ten, kdo vyzvedne někoho na nádraží a ukáže mu, kde co ve škole najde? Chápu však, že je potřeba nějak zadarmo (to však neplatí pro zprostředkovatele) donutit někoho k tomu, aby se o zahraniční studenty postaral.

BS má však ke všemu rektorátem garantován monopol pro svou činnost. Rektorát totiž brání a znemožňuje ostatním subjektům konkurovat aktivitám BS. Pokud někdo ze studentů nebo z organizací chce cokoli na škole dělat, skončí vždy u prorektorky Hany Machkové, která mu k tomu buď dá povolení, nebo také ne. Samozřejmě s posvěcením rektora.

Tak se stalo i v případě studenta FMV VŠE (nepřeje si být jmenován, i když už má studium na VŠE téměř ukončeno – prostě nestojí o publicitu), který za paní prorektorkou přišel asi v září 2008 s nápadem založení nové studentské organizace, která by v činnostech konkurovala právě BS. Paní prorektorka mu sdělila, že si nepřeje jakoukoli konkurenci BS, že BS dělá svou činnost téměř profesionálně a že je to vlastně její dílo – její dítě. Zajímavé bylo (zejména na vysoké škole vyučující ekonomii) její tvrzení, že konkurence není vždycky dobrá. Tento student přesto začal pořádat studentské party, kterých se asi z 80 % účastní právě zahraniční studenti. Jeho podnikání, na rozdíl od podnikání BS, je samozřejmě podstatně těžší, protože na rozdíl od BS nedostává od rektorátu přímé kontakty na zahraniční studenty na VŠE a není u nich školou propagován. O aktivitách BS jsou zahraniční studenti informováni ještě dříve, než k nám přijedou (což je samozřejmě dobře). Přesto je úspěšný a nepotřebuje pro svou činnost žádné granty z veřejných ani soukromých zdrojů. Nechť každý sám za sebe posoudí, zda je pro školu výhodnější udržovat a dotovat monopol jedné organizace (i když třeba dobře fungující a v mnoha činnostech profitující i bez podpory VŠE), nebo zda by bylo výhodnější nabízet zahraničním studentům širší škálu v konkurenci stále se zlepšujících možností, které si na sebe vydělají samy a poslouží škole minimálně stejně, ale spíš lépe, než je tomu dosud za monopolního postavení jedné organizace. Jenže to už zavání liberalismem a to je v některých kruzích na VŠE téměř sprosté slovo.

To, že nic není zadarmo, se naplno ukázalo v posledních rektorských volbách, při nichž rektorát zmobilizoval BS a Centrální kolejní radu (CKR) na podporu úřadujícího rektora Richarda Hindlse. Je samozřejmě čistě vnitřní záležitostí každé organizace, koho bude podporovat, a BS se v této situaci zachoval naprosto přirozeně a logicky, jelikož má od vedení VŠE zajištěny příjmy, místnost v RB VŠE na Žižkově, placené telefonní poplatky, kopírování zdarma, placené výdaje na výjezdy do zahraničí, mimořádná stipendia a další ze smlouvy mezi BS a rektorátem vyplývající výhody. O značně usnadněné činnosti ani nemluvě.

BS a CKR oficiálně podporovaly společné kandidátky vybraných kandidátů do Akademického senátu VŠE blízké rektoru Hindlsovi na čtyřech z pěti pražských fakult (kromě Národohospodářské fakulty, kde měli jinou strategii). Jejich plakáty s logem BS a CKR visely všude po škole (viz obrázek plakátu). Do AS VŠE se nakonec dostali jimi podporovaní kandidáti ze dvou fakult, a to na FMV a FPH. Konkrétně jde o členky BS Janu Vránovou a Barboru Ondejčíkovou (mimochodem, jsou to ta dvě sympatická děvčata na titulní straně webu VŠE vpravo nahoře – viz stranu 14 tohoto čísla Economixu), dále o Michala Bobka (tehdy předsedu CKR) a Petra Vančuru, studenta oboru Arts Management. Velmi zajímavou skutečností je, že se Michal Bobek, současný místopředseda AS VŠE, který tuto kampaň spoluorganizoval a údajně vybíral od kandidátů peníze na kampaň, po volbách podíval, samozřejmě shodou okolností, na semestrální studijní pobyt do Rakouska.

BS rovněž sehrál svou roli při nahnání zahraničních studentů z Centra studií střední a východní Evropy (CESP), spadajícího pod rektorát, jeho ředitelem doc. Mikulášem Pichaničem z FPH k volební urně, u níž byli instruováni, koho z doktorandů mají volit – čistě náhodou to byla Savina Finardi, studentská tajemnice rektorátu, která spolurozhoduje o přidělování grantů pro studentské organizace. Manipulace těchto studentů se účastnilo vedení BS, kteří pro ně, opět čistě shodou okolností, ve volební den, uspořádali promítání filmu (zřejmě Kolja) s občerstvením v zasedací místnosti v Rajské budově.

BS je rovněž s rektorátem personálně propojený a jeho členové dostávají od rektora nebo prorektorky mimořádná stipendia. Nám se podařilo zjistit, že pracovní úvazek na VŠE má například bývalá předsedkyně BS Jana Reháková (nyní má v BS na starosti mezinárodní vztahy), rovněž bývalá tisková mluvčí BS a současná tisková mluvčí VŠE Ing. Martina Slezáková. Členové BS se nyní podílejí i na chodu nového Informačního centra VŠE v přízemí Nové budovy na Žižkově. Informace studentům tam poskytuje například členka AS VŠE za FMV VŠE a členka BS Jana Vránová. Podle našich zjištění jsou obvyklé odměny pracovníků z řad studentů ve výši sto korun na hodinu. Bylo by zajímavé zjistit, jak rektorát tyto pracovníky vybírá. Že by proběhlo nějaké standardní výběrové řízení, je asi hodně naivní představa. Členové BS rovněž dostávají z rektorátu každý rok mimořádná stipendia jako „výraz uznání vedení VŠE za přínos k rozvoji internacionalizace“. Podle sdělení prorektorky Machkové tato stipendia činila v roce 2008 (vyplaceno v lednu 2009) souhrnně pro 14 členů BS částku 36 400 Kč. Je však potřeba říci, že studenti z řad BS jsou ve velké většině velmi schopní lidé a jejich zaměstnávání je škole prospěšné. Alespoň tomu napovídají reference, které mám. V Informačním centru VŠE jsem osobně dostal zcela jasné a kompletní informace od velmi sympatické Jany Vránové.

Je samozřejmě otázkou, zda rektorát poskytuje obdobná mimořádná stipendia i členům jiných studentských organizací (tedy nejen těm „spřáteleným“) nebo zda si v takové míře vybírá spolupracovníky i z ostatních studentských organizací či zda mají vůbec podobnou příležitost i „neorganizovaní“ studenti VŠE. Je snad jejich činnost méně hodnotná? To netuším. Naší organizace, která pořádá na VŠE zdaleka nejnavštěvovanější akce, jichž se za poslední čtyři roky zúčastnilo něco kolem deseti tisíc studentů a akademických pracovníků a jejíž akce dokonce v přímém přenosu přenášela Česká televize, vydává v pětitisícovém nákladu zdarma šestkrát ročně magazín pro studenty a umožňuje studentům na VŠE pod schody v RB na Žižkově kopírovat zdarma, se to netýká. Tomu, kdo čte tento nebo mé předchozí články, jsou důvody zřejmě jasné... Nikdo z nás však na tuto možnost ani nepomyslel.

Nezákonná činnost studentských organizací nebo jen alibismus rektorátu?
Některé studentské organizace totiž mají zcela opačné starosti. Rektorát jim dokonce v jejich činnosti někdy i brání. Tuto zkušenost má podle našich poznatků kromě sdružení Ekonom i Ekonomický klub Mladé občanské platformy (EK MLOP). Obě tyto organizace totiž pořádají přednášky, kterých se účastní „politicky činné osoby“ – respektive známí politici.

EK MLOP pořádá politické diskuse na aktuální témata s hosty napříč politickým spektrem, takže nelze hovořit o nějaké nevyváženosti. Ekonom pořádá přednášky (Ekofóra) na aktuální odborná témata a rozhodně nelze říci, že jde o politické agitky. Ekonom ani své hosty neprezentuje jako představitele nějaké politické strany, ale jako lidi odpovědné za danou problematiku – premiéry, ministry, poslance, senátory apod. Každý, kdo na těchto akcích někdy byl, to ví. Kdo to neví, může si na www.economix.cz pustit zvukové záznamy téměř všech Ekofór.

Tyto akce jsou rektorátem povolovány a rektorát vychází hodně vstříc při zajištění jejich pořádání. To znamená, že poskytuje pro tyto akce prostory, technický a další obslužný personál, umožňuje nám tyto akce (i když z našeho pohledu ne dostatečně) propagovat v prostorách VŠE. Kancléřka Alena Jarkovská a prorektorka Hana Machková, lidé z PR oddělení VŠE, technici ve Vencovského aule a další zaměstnanci školy nám skutečně vycházejí maximálně vstříc. Problém však nastává, když se v České republice konají jakékoli volby do zastupitelských úřadů – tedy volby parlamentní, senátní, krajské, komunální, evropské... To je najednou činnost těchto studentských organizací ve výkladu rektorátu protizákonná.

O co jde? Rektorát vždy 66 dní před konáním výše uvedených voleb vyhlásí, že se na VŠE nesmějí konat žádné akce, na kterých by měli vystupovat politici kandidující do nějakého zastupitelského úřadu. Tím zlomovým okamžikem je údajně zveřejnění kandidátek politických stran. Letos už se tento zákaz týká všech politicky činných osob. Důvod? Údajně je to snaha zamezit politizaci školy a rektorát se domnívá, že je to i v rozporu se zákonem o vysokých školách. Paní prorektorka Machková nám k tomu v květnu 2009 uvedla: „Od okamžiku zveřejnění kandidátek politických stran nepovažuje vedení VŠE za možné organizovat prezentace jednotlivých kandidátů politických subjektů na půdě VŠE. Domníváme se, že v předvolebním období by se VŠE mohla dostat do rozporu s Vysokoškolským zákonem, konkrétně § 2 odstavec (10). Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí. Vzhledem k tomu, že vedení VŠE odpovídá za činnost studentských organizací ve svých prostorách, mohlo by být kritizováno za to, že umožňuje organizaci činnosti politických stran na půdě veřejné vysoké školy.“ Z toho jasně vyplývá, že rektorát buď neví, co se na těchto akcích děje, nebo si toto ustanovení zákona vysvětluje poněkud zvláštním způsobem. Nejsem právník, a tak jsem se zeptal bývalého ústavního soudce doc. Pavla Matese z katedry práva na NF VŠE. Sdělil mi, že to je naprosté nepochopení smyslu litery zákona. Podle něj bylo úmyslem zákonodárce zabránit tomu, aby se činnost politických stran na školách organizovala, jako tomu bylo například v případě závodních organizací KSČ, které byly i na vysokých školách. Dále mi řekl, že jakoukoli činnost lze považovat za politickou, jelikož každé téma lze označit za politické. Doslova řekl: „To by se na škole nemohlo nic přednášet.“ Pokud někdo tedy považuje pořádání přednášek na témata Mikroekonomická politika, Význam hlavního města Prahy v rámci Evropy, Strategie hospodářského růstu, Ekonomie a globální oteplování, Důchodová reforma, Slabosti demokracie - menšiny a vlivové skupiny, Kraje v. stát, hejtmani v. ministři, S premiérem o reformách, Režim přístupu ČR do eurozóny, Budoucnost zdravotnické reformy, ČR a světová hospodářská krize, Jak rozšířit práva voličů, Postavení ČR v Evropě - předsednická lekce, Státní rozpočet v prostředí ekonomické krize, Reforma veřejných financí či Jak vyrovnat státní rozpočet bez zvyšování daní za „organizování činnosti politických stran a politických hnutí“, asi by si měl pořídit nějaký relevantní právní rozbor. O tom, že jsou tato témata politická, samozřejmě není pochyb. Ať mi někdo řekne nějaké téma, které dnes není politické...

Výše uvedený výklad zákona je však o to neuvěřitelnější, jelikož rektorát tak v podstatě tvrdí, že zákon je možné porušovat – studentské organizace jinak svou činnost s povolením rektorátu mohou provozovat –, pokud se tak neděje v termínu do 66 dnů před nějakými volbami. Čili o tom, zda jde nebo nejde o „organizování činnosti politických stran a politických hnutí“, rozhoduje datum, nikoli skutečnost jako taková. Myslím si, že toto by bylo divné i některým absolventům Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

Pravidla hry samozřejmě určuje rektorát. Má odpovědnost za to, co se na škole děje, a zřejmě musí občas čelit i různým tlakům zvenčí. O tom svědčí i obava rektorátu, že by mohl být někým kritizován za „nevyváženost“ ve zvaní hostů na obdobné akce. O tom, ze které politické strany tyto výtky přicházejí, máme své informace. Stačí se podívat, v jakém zastoupení jsou na našich akcích jednotlivé parlamentní strany. Rozhodně však není povinností jakékoli studentské organizace dbát na „vyváženost“ v zastoupení představitelů politických stran, zejména v případě, že toto kritérium vůbec není kritériem pro výběr zvaných hostů.

Pravidla, i když se někomu mohou zdát nesmyslná a neopodstatněná, by se měla dodržovat (i u nás). Přesto, když nám bylo loni zamítnuto pořádání Ekofóra před krajskými volbami, aniž rektorát věděl, koho zveme, rektorát toho rozhodnutí přehodnotil, když jsme zvali tehdejšího ministra školství Ondřeje Lišku (SZ). To najednou nebyl problém a laskavě nám to bylo dovoleno... Bohužel, Ondřej Liška poté, co nám toto Ekofórum rektorát povolil, svou přednášku zrušil, protože se chtěl věnovat své tehdy dvouměsíční dceři, kterou kvůli pracovním povinnostem téměř neviděl. Takže tato pravidla tedy prolomit jde! Perličkou bylo dokonce to, že rektor v „zakázaném období“ pozval na VŠE slovenského premiéra Roberta Fica, který tehdy ve volební kampani vehementně podporoval ČSSD. Fico však na VŠE kvůli pracovní vytíženosti vůbec nedorazil.

Má to ale určitou logiku, protože rektor Richard Hindls kandidoval v senátních volbách 2006 právě za ČSSD. V této souvislosti si tedy můžeme položit otázku, zda školu politizuje více to, že jsou na její půdě pořádány přednášky s politiky k odborným tématům, nebo zda školu politizuje politická angažovanost jejích představitelů. Kromě rektora Hindlse do Senátu kandidoval, i když jako nezávislý, i děkan NF VŠE doc. Jiří Schwarz. Ten byl donedávna i členem vládního NERV a nyní členem poradního orgánu ODS s názvem ESO. Z logiky výkladu zákona rektorátem by to znamenalo, že tito lidé by v „zakázaném období“ nesměli vůbec na VŠE přednášet. Sice nevím, co je politického a politicky agitujícího třeba na statistice, ale pravidla jsou pravidla...

Rektorát nám zakázal pořádat Ekofórum i před letošními květnovými volbami. Na 26. dubna jsme na VŠE pozvali senátora Karla Schwarzenberga, který měl vystoupit se svou přednáškou na téma Hlídač svobody a pořádku – úloha pro USA nebo Evropu? Toto Ekofórum nebylo povoleno, přestože Karel Schwarzenberg v těchto volbách vůbec nekandiduje a přednáška, i když je to politické téma, rozhodně nemůže být vnímána jako agitka nějaké politické strany. Ekofórum tedy budeme muset uskutečnit mimo VŠE, takže o něj nepřijdete.

Abych neuváděl jen příklady zákazů pro sdružení Ekonom, uvedu též absurdní příklad zrušení akce EK MLOP. Před volbami do Evropského parlamentu (EP) pozvali na VŠE 6. dubna 2009 na přednášku s tématem Budoucnost Evropské unie lídra kandidátky ODS do EP Jana Zahradila, lídra kandidátky ČSSD do EP Jiřího Havla (ten mimochodem na VŠE kdysi i učil) a lídra kandidátky SSO do EP Jiřího T. Payna. O tom, že by snad byla akce „politicky nevyvážená“, asi moc hovořit nelze. Rektorát z výše uvedených důvodů akci nepovolil. Ta se tedy konala mimo VŠE. Co se však nestalo... O jedenáct dní později, tedy 17. dubna 2009, se na FMV VŠE pořádal seminář k červnovým volbám do EP, na kterém byli přítomni tito hosté: Jan Zahradil (ODS), Jiří Havel (ČSSD), Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Jan Dusík (SZ) a Lukáš Macek (SNK-ED). Akce se tedy zúčastnili dva ze tří hostů EK MLOP z nepovolené přednášky na totéž téma. Platí tedy pravidla pro všechny stejně? Je nutné podotknout, že o konání akce na FMV VŠE rektorát vůbec nevěděl, ale dost obtížně by mohl zrušit něco, co je čistě v kompetenci děkana fakulty. Paní prorektorka Machková nám k tomu uvedla: „Domnívám se, že postoj vedení VŠE je konzistentní. Za téměř čtyři roky nesouhlasilo vedení pouze s konáním několika akcí, kde bylo uvedeno, že se jedná o prezentaci programu kandidátů politických stran. Vystupovaní politiků na odborná témata byla vždy schválena.“ Mám z toho pocit, že my o voze a rektorát o koze...

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že na nějaké akci se může říkat a dělat cokoli (v rámci zákona a morálky), ale jakmile se jí účastní politik, je to akce politická a jde o politickou agitku, a dokonce organizování činnosti politických stran na vysoké škole. To, že jde třeba o odbornou přednášku (ano, i politici mohou být odborníky), je tedy úplně jedno, protože to tak prostě nikdy nebude přijato. Rovněž lze odvodit, že zákony v této zemi lze vykládat naprosto libovolně.

Pokud chcete na škole provozovat jakoukoli zájmovou činnost, VŠE má pro to stanovená pravidla, která najdete na www.vse.cz/studentska-tajemnice/principy_podpory_studentskych_aktivit.pdf. Z těchto pravidel vyplývá, že se jimi rektorát neřídí, protože je v nich konstatováno: „Povoleny budou takové společenské aktivity, které neporušují zákon ani vnitřní předpisy školy a které neškodí zájmům státu ani školy. Konečné rozhodnutí provádí prorektor pro studijní a pedagogickou činnost (pozn. red.: doc. Hana Mikovcová).“ O tom, co škodí státu a škole, lze vést diskusi, ale fakt, že o všem ve skutečnosti rozhoduje tandem rektor Richard Hindls a prorektorka pro zahraniční vztahy a PR Hana Machková, nikoli prorektorka Mikovcová, je snad každému jasný.

Možná naivně doufám, že článek vyvolá věcnou diskusi o některých věcech na VŠE, která povede k pozitivním změnám a transparentnosti procesů a že nevyvolá bohužel standardní reakci, tedy že je potřeba ty s jiným názorem eliminovat.

Diskuse k článku

Pro přístup do diskuze se přihlašte, a pokud ještě nemáte svůj účet, zaregistrujte se.