Psi štěkají, ale karavana táhne dál!

Na IES FSV přitom ekonomii neučí a na VŠE se v roce 1990 dva semestry učil učit ekonomii podle Samuelsona poté, co mu zrušili jeho výuku politické ekonomie socialismu. To, že některé Havlovy odpovědi se opakují v obou interview, přičítám na vrub nekvalitní editorské práci, ale skutečnost, že Havlova slova o VŠE jsou citována v dalších článcích k tomuto tématu, zatímco vyjádření zástupců NF VŠE nikoli, znamená pravděpodobně více než jen projev novinářské neprofesionality. Nezaznamenal jsem, že by v letech, kdy se Národohospodářská fakulta v žebříčku nejlepších ekonomických fakult publikovaném v Hospodářských novinách umisťovala za FSV UK, redaktoři studentského časopisu Sociál vycházejícího na FSV UK oslovovali vyučující NF VŠE a tázali se jich na úroveň výuky ekonomie na FSV a nevyváženě potlačovali názor svých vyučujících. To, že Studentský list poskytl prostor k tvrdé kritice, ba až denunciaci nejlépe hodnocené fakulty v ČR v roce 2010 podle metodiky US News & World Report, vybízí hned k několika otázkám:
1. Uvědomuje si redakce Studentského listu, že první místo Národohospodářské fakulty VŠE v celostátním žebříčku a odsunutí FSV UK na druhé místo je historickým úspěchem celé VŠE?
2. Ctí redaktoři Studentského listu zásady novinářské etiky, což by mělo znamenat, že pokud podrobí nesmlouvavé kritice Národohospodářskou fakultu VŠE, vyhodnocenou nejlepší ekonomickou fakultou v ČR, a tedy i na VŠE, že by měli podobně kriticky přistoupit k ostatním fakultám VŠE včetně té, jejíž název se mezi zveřejněnou první sedmnáctkou vůbec neobjevil?
3. Rozeznávají redaktorky Studentského listu, hlavně ty, které srovnávají IES FSV UK a NF VŠE a pocházejí z fakulty s nejkompletnější výukou anglického jazyka, sémantický rozdíl v anglických slovech jealousy, envy a emulation? (žárlivost, závist a rivalita, pozn. red.) Pokud by jejich přístup bylo možno charakterizovat třetím pojmem, odpustil bych si tuto úvahu. S pozicí odpovídající druhému pojmu mám problém, protože jeho nositel si ve skutečnosti nepřeje dosáhnout úrovně lepšího (což platí pro třetí pojem), ale usiluje o to, aby ten lepší nebyl na tom lépe, ale byl „stažen“ na jeho vlastní (nižší) úroveň. Prostě, když u nás zdechla koza, ať zdechne i sousedovi! Věřím, že v případě Národohospodářské fakulty se jim to nepovede. Psát více o obsahu prvního pojmu v souvislosti s postojem některých redaktorek Studentského listu si prozatím odpustím.

Připojujeme odpovědi doc. Jiřího Schwarze na otázky zaslané a neuveřejněné Studentským listem.

Na co je podle vás kladen největší důraz při výuce ekonomie na NF VŠE (především v bakalářském programu)? Teorii, výpočty příkladů, samostatné písemné práce?
Naše výuka ekonomie je podobná výuce na kvalitních západních univerzitách. Studenty seznámíme s teorií a oni sami následně řeší příklady, které teorii doplňují a umožní ji hlouběji pochopit. Studenti navíc čtou současné odborné články a statě, což jim potvrzuje, že to, co se učí, je aktuální a v akademických kruzích živé. Samoúčelné počítání příkladů na NF takřka vymizelo. V minulosti se to rozšířilo z důvodu rychlého opravování, na což je z vedení VŠE vyvíjen tlak. Tomu se přizpůsobovalo i zadávání testů. Kde je to alespoň trochu možné, snažíme se na NF testovat analytické schopnosti a schopnost samostatně vyřešit daný problém (třeba i výpočtem), tedy problem-solving approach, nikoli jako dříve „dosaďte do zapamatovaného vzorce a vypočtěte na kalkulačce“.
Otázka na teorii je ošemetná. Student má často pocit, že vyučující teorie jsou „odtrženi od reality“. Podstatné je, o jakou teorii jde. Posláním vysoké školy je naučit posluchače rozumět problematice v souvislostech a nacházet „v pozadí“ stojící trendy a mechanismy fungování, které lze použít pro analýzu reálného světa. Na NF VŠE se teorie nebojíme, jelikož ji vždy vyučujeme v kontextu s realitou.

Převažuje obecně na NF VŠE spíše mikroekonomie nebo makroekonomie?
Na NF VŠE převazuje ekonomie. V moderní ekonomické analýze je většinou nemožné přesně určit, jestli jde o „mikro“, nebo „makro“ analýzu. Jak objekty zájmu, tak metoda se v podstatě sjednotily. Tímto moderním směrem jsme se vydali na NF VŠE a v ekonomických disciplínách (mimo předměty pro začátečníky) nerozlišujeme mikro a makro. Jde nám o to, zda daný pohled či způsob analýzy dává ekonomický smysl či nikoli.

Jaká je z vašeho pohledu největší výhoda výuky ekonomie na VŠE oproti IES?
O výuce ekonomie na VŠE se nemohu a ani nechci vyjadřovat, sdělím svůj názor pouze na výuku ekonomie na NF. Více se soustředíme na střet mezi čistou abstraktní analýzou a čistou praxí. Studenti NF s integrály problémy nemají, ale znají limity jejich použitelnosti. Proto jsou lépe schopni komunikovat výsledky ekonomického výzkumu lidem z praxe. Ve schopnosti číst a porozumět moderním (často technickým) článkům nejsou nijak ochuzeni.
Silnou stránkou studia ekonomie na Národohospodářské fakultě je možnost volby vedlejší specializace v navazujícím magisterském studiu jak z nabídky NF (například hospodářská politika, hospodářské dějiny, ekonomická žurnalistika, ekonomika životního prostředí, ekonomická a regionální studia Latinské Ameriky), tak z nabídky jiných fakult (peněžní ekonomie a bankovnictví, oceňování podniku a jeho majetku, právo v podnikání, marketing, kvantitativní metody v managementu a další).
O výuce ekonomie na IES FSV UK mám velmi dobré mínění a z hlediska kvality a přístupu ke studentům ji považuji za naši nejvážnější konkurenci.

Existuje v současnosti na NF VŠE nějaký trend do budoucna, týkající se výuky?
Poté, co se nám podařilo standardizovat strukturu našeho curricula se špičkovými západními univerzitami, usilujeme o další zkvalitňování výuky snižováním podílu učebnic (zejména českých) a zvyšováním užívání odborných článků.
V úspěšném studiu na NF VŠE bude vedle zdárného absolvování předepsaných předmětů hrát stále významnější roli kvalitní kvalifikační práce. Na NF její obhajoba není pouhou formalitou! Studenti často opakují obhajobu, až je zřejmá jejich přidaná hodnota spočívající v něčem jiném než pouhé kompilaci několika učebnic a článků z domácích médií nebo uspořádáním svých poznámek a výpisků posbíraných po dobu studia VŠE, případně schopnosti vyrobit pamflet ve stylu „co Google dal“.
Vzhledem k tomu, že většina vystudovaných ekonomů by měla být zaměstnána v analytických pozicích velkých firem, bude schopnost analyzovat problém a sepsat stručnou analýzu zcela nevyhnutelnou. Zkušenosti u nás působícího vyššího zahraničního managementu jasně vypovídají, že v tomto směru čeští studenti stále zaostávají za svými zahraničními konkurenty. Druhým faktem je rozměr toho, co HN v žebříčku vysokých škol nazvaly „světovostí studia“.
Kritérium „podíl do zahraničí vyslaných studentů“ nemůže být objektivním měřítkem světovosti v podmínkách VŠE, kde se o vyslání rozhoduje stále na základě centrálních, tedy mezifakultně nesrovnatelných kritérií. Na NF jsme tedy nuceni jít podobně jako Mohamed k hoře, a „světovost“ našim studentům kompenzujeme tím, že v angličtině vyučujeme nejen volitelné předměty, nýbrž i povinné předměty, které se vyučují pouze v anglické mutaci. Někdy je to pedagogická nutnost, obzvláště v našich moderních předmětech, pro které neexistuje česká literatura. Bylo by absurdní chtít po studentech znalost (často neustálené) české terminologie, když veškeré znalosti museli v průběhu studia nabýt z cizí literatury.

Jakému typu studentů byste doporučil preferovat VŠE oproti IES a naopak?
Na cestu do „hlubin študákovy duše“ se vypravte sám. Čím více studentů obou fakult úspěšně kontaktujete, tím celistvější odpověď na svou otázku získáte.