Dnes je čtvrtek 30. června 2016

Podpora lokální ekonomiky

Náhled
06. 11. 2014 11:00 - Marek Pavlík

Lokální ekonomika dnes představuje významné téma nejen pro samotnou ekonomii, ale figuruje stále častěji i ve slovníku komunálních politiků. Představuje reakci na labilní finanční situaci globálních trhů a s ní spojenou dluhovou problematiku. Rostoucí nezaměstnanost a panující nedůvěra v centrální politickou reprezentaci obrací pozornost stále vyššího počtu lidí k lokálním zdrojům obživy. Tento trend se k nám dostává především ze západních rozvinutých ekonomik, přičemž za vzor slouží též související vyšší míra vlastní angažovanosti občanů dané lokality na rozvoji jejich regionu.

Podpora lokální ekonomiky v tuzemsku dnes představuje především podporu lokálního myšlení v širších souvislostech a nikoli jen důraz na kvalitu a dostupnost produktů místních farem či akcent na regionální cestovní ruch. S lokální ekonomikou nutně souvisí též sociální stabilita regionu, na což poukázalo mj. nedávné Fórum Exodus pořádané MAS Šluknovsko.

 

Velmi užitečným nástrojem podpory lokální ekonomiky je tzv. lokální multiplikátor, který představuje jednoduchou pomůcku k zachycení ekonomického přínosu místních firem a dalších institucí (škola, samospráva, nezisková organizace). Pro efektivní hospodaření regionu je totiž kromě samotného objemu financí rozhodující také doba, po kterou tyto finance v daném místě setrvávají, resp. obíhají. Metodiku lokálního multiplikátoru (LM) pro tyto účely vyvinul z konceptu regionálního multiplikátoru britský think-tank New Economics Foundation a v ČR ji pilotně testovaly Jana Jerglová a Jitka Uhlířová v Ostopovicích a Hostětíně. Výstupy tohoto projektu pak zpracoval v roce 2007 brněnský Trast pro ekonomiku a společnost do podoby volně dostupné publikace nazvané Penězům na stopě.

 

Přínos LM spočívá mj. v nalezení cest, kterými finance z lokality odcházejí. Můžeme si ji představit jako vědro, které je buďto děravé, a tudíž z něho voda vytéká, a nebo je neporušené a voda v něm zůstává. Právě konkrétní opatření k ucpávání oněch pomyslných děr jsou významným faktorem  finanční prosperity daného regionu.

Samotná metoda LM je postavena na určení objemu peněz, který se utrácí místně a jeho dalších cest v rámci zkoumané lokality. Tomu odpovídá počet kol, která v rámci jednoho výzkumu sledujeme. Jak uvádí Miloslav Došek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, s ohledem na vysokou náročnost vícekolových sledování se pro účely porozumění jednotlivým vztahům v rámci lokální ekonomiky používá tříkolový systém (LM3). Jedno a dvoukolové formy jsou vhodnější pro vnitřní detekci toku financí samotné instituce.

 

Příklad:

 

Uveďme si jednoduchý příklad takového výpočtu na pomyslné lokální firmě „Novák a syn“. Díky účetním dokladům a dotazníkovému šetření zjistíme, že počáteční příjmy firmy za určité období (např. měsíc) činí 1 200 000 korun. Poté sledujeme, jak je s touto částkou dále nakládáno. Druhá fáze tedy spočívá v analýze útrat této firmy (např. dotazníkovou metodou). Třetí fáze spočívá ve zjištění, do jaké míry utratili opět lokálně peníze ti, kdo za svou práci od firmy Novák a syn danou sumu získali.

První kolo tedy zahrnuje počáteční příjem firmy, tj. 1 200 000 korun. Druhé kolo spočívá v určení částky, která byla z počátečního příjmu utracena lokálně. Na základě analýz dospějeme k sumě 700 000 korun (tj. zbylých 500 000 odešlo mimo lokalitu). Ve třetím kole se soustředíme opět na lokální cestu oněch 700 000 korun analýzou útrat zaměstnanců a dodavatelů firmy, k nimž tato částka zamířila. Z tohoto zjištění vyplynulo, že celých 400 000 korun bylo utraceno opět lokálně.

Výslednou hodnotu tříkolového lokálního multiplikátoru (LM3) firmy Novák a syn získáme tak, že sečteme jednotlivé částky utracené lokálně (včetně počátečního příjmu) a výslednou sumu vydělíme výší počátečního příjmu. V našem případě tedy 1 200 000 + 700 000 + 400 000 = 2 300 000 : 1 200 000 = 1,92. V tomto případě se jedná o relativně vysoký LM (kolem 2,00), což je typické např. pro zemědělské odvětví lokálních farem. Naopak, jak dokládá šetření New Economics Foundation, nižší hodnoty vycházejí u stavebních firem.



K posílení místních vazeb, které tvoří přirozený základ zdravé lokální prosperity, existuje více  prostředků různého charakteru, jenž jsou úspěšně zaváděny jak v zahraničí, tak i na území ČR. Jednou z takových iniciativ je tuzemský koncept regionální spotřebitelské soutěže, jejíž pilotní  realizace probíhá do konce února 2015 na Broumovsku. Soutěž nazvaná Broumovsko oSOBnĚ je spojena s atraktivní výstavou Orbis Pictus PLAY a jejím hlavním organizátorem je platforma ProRegiony (www.playbroumovsko.cz). Ta se zaměřuje právě na zmíněnou osvětu v oblasti vlivu drobného a středního podnikání na místní ekonomiku a aplikaci nových způsobů spolupráce podnikatelského, neziskového a místně-samosprávného sektoru v jednotlivých regionech ČR.


Princip soutěže spočívá v aktivní návštěvě místních producentů zboží, služeb a zážitků (obchody, farmy, muzea, volnočasová centra apod.) a využívání jejich nabídky a zázemí. Motivačním stimulem je spektrum atraktivních cen opět z místní produkce v čele s osobním automobilem, které jsou losovány na základě nasbíraných kupónů. Tyto kupóny jsou dostupné u jednotlivých subjektů (od minimální útraty 100 korun) zapojených do soutěže a vlepují se do herní mapy, kterou obdrží každý návštěvník zmíněné interaktivní výstavy PLAY. Ta je instalována v prostorách broumovské textilní fabriky VEBA, textilní závody a. s., která jako významný regionální zaměstnavatel poskytla k tomuto účelu své prostory. Podle jejího spolumajitele a generálního ředitele Josefa Nováka představuje koncept výstavy spojené se soutěží příležitost nejen pro všechny návštěvníky, ale i místní obyvatele a zaměstnance továrny nahlédnout zase někam jinam a rozšířit své povědomí o spektru produkce, které jejich region nabízí. Toto povědomí je prvním krokem s posílení místní spotřeby, jejíž dopad formou stabilizace lokální ekonomiky pozitivně pocítí v důsledku každý obyvatel.


Kromě regionální soutěže pořádáme semináře Podpora lokální ekonomiky v praxi, který se nedávno  kromě Valašského Meziříčí také uskutečnil ve Zlíně za účasti 1. místopředsedkyně Senátu PČR, PaedDr. Aleny Gajdůškové. Dle jejích slov nabízí metodika podpory lokální ekonomiky i to, po čem v tuto chvíli volají místní firmy, tj. navození lepší komunikace se samosprávou včetně synergie s neziskovými organizacemi. „Prezentace tohoto projektu jeho účastníky ve Zlíně, včetně mě, úplně nadchla. Rezonovala v nás Baťovská praxe propojení firmy, města, vzájemného poskytování služeb a rozvoj, který tato praxe znamenala,“ doplňuje Gajdůšková na adresu projektu. Silnou motivaci pro firmy a jejich marketingovou podporu pak vidí v Soutěži (koncept oSOBnĚ probíhající na Broumovsku – pozn. autora). „Naprosto fantastické je, že výsledky jsou prokazatelné a dokonce měřitelné. Ve Zlíně tento projekt chceme realizovat,“ dodává Alena Gajdůšková k tématu lokální ekonomiky, které se v tuzemsku začíná těšit čím dál větší pozornosti.       

 

Rádi bychom koncept regionálních spotřebitelských soutěží rozvinuli i v dalších regionech ČR s cílem zlepšit komunikaci a spolupráci mezi „třemi světy“ – soukromý sektor, veřejný sektor a neziskový, resp. občanská společnost.

 

Autor Ing. Marek Pavlík, Ph.D. je obchodním ředitelem M.C.TRITON

              

Související zprávy

03. 12. 2014 20:00
Efektivita státní správy: Efektivita řízení měst a obcí

Diskuse k článku

Pro přístup do diskuze se přihlašte, a pokud ještě nemáte svůj účet, zaregistrujte se.

06.11.2014 11:56 Mgr. Mgr. Aleš Vacek Mapa LM3

Uživatel: Mgr. Mgr. Aleš Vacek

Předmět: Mapa LM3
Datum: 06.11.2014 11:56

Možná by bylo zajímavé téma na bakalářskou nebo jinou práci: projet každý okres ČR, vypočítat LM3 pro pár firem a provést shrnutí.

reagovat