Písně krásné až k nesnešení – Ondřej Havelka & Melody Makers na VŠE

Na úvod večera přenechal Ondřej Havelka slovo Miroslavu Svobodovi, jenž je hlavním iniciátorem tohoto každoročního „turné“ na naší alma mater. Svoboda jako obvykle zahloubal nad velkolepým zájmem o lístky a vydedukoval, že vyšší zájem oproti tomu loňskému je způsoben buď nižší reálnou hodnotou vstupenky (ač nominále 150 Kč zůstalo stejné), nebo větším zájmem o swing. Správně je pochopitelně za b.

Pak ale již přišlo na hudbu. Letošní hudebně-zábavní show Ondřeje Havelky & Melody Makers byla nazvána Písně krásné až k nesnešení a byla rozdělena na dvě části. V té první zazněly písně z dílen převážně československých autorů a byla určena pouze pro poslech – prostor pro tancechtivé publikum (a že ho bylo tradičně mnoho) byl až v druhé části vystoupení, kdy Ondřej Havelka pěl a jeho ansámbl hrál především zámořské skladby. Hřebem první části se stala píseň Život je malá bílá loď, v níž Martin Zbrožek – kromě ústní imitace šumění moře – houslemi velice věrně napodobil skřeky racků. Začátkem druhé části koncertu vkročili na parket i tanečníci z publika. Večer tím získal autentičtější atmosféru, protože většina párů tančila v dobovém oblečení a svým pohybovým umem by hravě zastínili kdejakého salonního krále z dob první republiky. Posluchač, respektive divák, si tak rázem připadal jako ve filmu pro pamětníky. Celý večer ale pochopitelně stavěl na Ondřeji Havelkovi, jenž ruku v ruce se svým šarmem, vtipem a nadhledem glosoval i to nejvšetečnější dění v sále. Jeho zpěv za doprovodu Melody Makers navíc působil jako reinkarnace tehdejší populární hudby do naší současnosti. I proto bylo po více než dvou hodinách tohoto úžasného večera těžké vrátit se myšlenkami a duchem zpět z té staré, ale svěží, lehce naivní, optimistické a postupem času možná i zidealizované doby.

Vencovského aula zažila díky Ondřeji Havelkovi a jeho Melody Makers opět krásný swingový, jazzový, bluesový, boogie-woogie (aj.) večer. Aulou a celou Novou budovou se poté nesl bouřlivý potlesk, při němž se všichni přítomní včetně ansámblu již určitě těšili na další vystoupení (20. 12. v Divadle Hybernia nebo za rok znovu na VŠE). Jak rychle se lístky vyprodají tentokrát, si netroufáme odhadnout.