Mladá a úspěšná Jana Michalíková radí skloubit praxi se školou

Jak hodnotíte přínos VŠE pro praxi z pozice absolventa? Využíváte vědomosti získané během studia v práci?
Využití vědomostí získaných v průběhu studia je otázkou prolinkování zaměření studia a zaměření pracovní pozice. Kdybych studovala architekturu, asi bych v současné praxi takto získané vědomosti moc nevyužila. Já jsem absolvovala Fakultu mezinárodních vztahů, která je hodně zaměřená na jazyky a na všeobecný rozhled, což je pro mou práci užitečné. Vzhledem k širokému záběru mé praxe využívám i účetnictví, daně, ale zejména právo. Z pohledu praxe jsem s úrovní výuky práva (například kapitálového trhu) na VŠE velmi spokojená. Zároveň jsem již několikrát (k mé nelibosti) zjistila, jak užitečná může být nejen v práci, ale i v osobním životě například taková statistika.

Vidíte konkrétní možnosti zlepšení přípravy budoucích absolventů naší školy pro uplatnění na pracovním trhu? Co vám na VŠE chybělo?
Já bych tuto věc spíš obrátila a podívala se na to, co můžou udělat sami studenti pro lepší uplatnění v praxi. Zvolit lze jeden ze dvou přístupů: pokud přesně vím, co chci dělat, tak bych se soustředila na dokonalé zvládnutí předpokladů pro tuto práci – zvolila bych si obor, který je pro tuto práci nejvhodnější, učila bych se na výbornou a i své volitelné předměty bych směřovala k této pozici. Pokud nevím, co bych chtěla v budoucnu dělat, tak bych se soustředila na široký záběr, abych z mnoha oblastí získala alespoň postačující vědomosti, které bych pak mohla uplatnit v získané práci.

Mnoho studentů ekonomických škol nemá přesně vymezenou představu o oblasti svého budoucího působení. Poznala jste už během studií směr, kterým jste se chtěla ubírat?
Jako a priori právník jsem měla velmi konkrétní představu, co bych chtěla dělat, ale vzhledem k různým příležitostem v průběhu praxe jsem svou představu značně modifikovala.

Sbírala jste pracovní zkušenosti už během studia nebo jste se výhradně věnovala prohlubování teoretických vědomostí?
Podle mě je sbírání praktických zkušeností pro studenty velmi důležité. Není jednoduché zvládnout školu i práci, ale teorie bez praxe moc smysl nemá. Navíc to člověku pomáhá v učení, když si umí představit, co je za těmi poučkami ukryto.

Studujete na University of London, můžete porovnat český a britský vzdělávací systém? Z čeho by si měli čeští studenti a pedagogové, případně celý systém vzít příklad?
Vzhledem k časovým možnostem studuji dálkově a ve škole jsem jen sporadicky, takže můžu srovnávat pouze některé aspekty. Nejvíc mě překvapil důraz na ověřování samostatného myšlení a pochopení zkoušené materie. Je to už asi klišé, ale český systém je pořád zaměřený na biflování, kdežto anglický systém je založený na formulování tezí a myšlenek, což je v praxi využitelnější.

Kromě VŠE jste vystudovala Právnickou fakultu UK. Vidíte nějaké rozdíly v přístupu učitelů a studentů mezi těmito školami?
Právnická fakulta je spíš rigidní a konzervativní, zatímco VŠE je hodně flexibilní. Toto lze vydedukovat srovnáním více aspektů: například technické vybavení školy, vzdělávací, potažmo zkouškový systém, možnosti volby volitelných předmětů, podíl doktorandů na výuce atd. Ale úroveň obou škol bych si hodnotit nedovolila, ta odlišnost je prostě diametrální. Ono je to dáno asi i podstatou – vyškolit právníka chce prostě jiný přístup než vyškolit ekonoma.

Jak vypadala vaše cesta do funkce výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh ČR?
V průběhu studia jsem měla řadu kratších právních praxí v advokátních kancelářích, u telefonního operátora, nebo i logistické společnosti. Pak jsem na delší čas zakotvila v daních u Ernst & Young. Tato praxe mi dala hodně, naučila jsem se tam efektivně pracovat a poznala jsem spoustu skvělých lidí. Jenom samotné daně mě moc nebavily. Do asociace jsem nastoupila na pozici právník a po odchodu tehdejšího výkonného ředitele jsem přijala nabídku stát se její ředitelkou.

Asociace pro kapitálový trh působí v podstatě jako profesní sdružení na prosazování zájmů svých členů. V čem spočívá náplň vaší práce? Jak vypadá běžný pracovní den?
Naším hlavním cílem je rozvoj kapitálového trhu v České republice. Na tento cíl dbáme při jakékoli aktivitě, které se věnujeme. Proto navrhujeme nová legislativní řešení, připomínkujeme novou legislativu navrhovanou regulátory (českými i evropskými), jednáme s nimi o podstatných otázkách, sbíráme data od našich členů a prezentujeme je veřejnosti nebo připravujeme hodně populární konference zaměřené na oblast kapitálového trhu. Podle aktuálních aktivit vypadá i můj den. Většinou mám několik pracovních schůzek, vyřizuji urgentní záležitosti a připravuji různé koncepce (legislativy kapitálového trhu nebo fungování asociace).

Jak hodnotíte připravovanou reformu finančních trhů od EU? Myslíte si, že dosáhne deklarovaných cílů a zabezpečí tak stabilitu v odvětví? Je vůbec potřebná?
V poslední době vnímám návrhy přicházející z Evropské unie velmi negativně. Jejich hlavní dopady jsou spíše zvýšené náklady pro subjekty působící na kapitálovém trhu, které se pak víc projeví na dostupnosti finančních produktů než na zabezpečení stability finančních trhů.

Na stránkách asociace jsem se dočetla, že členové AKAT přistupují k jistým samoregulačním opatřením. Můžete jmenovat nějaké konkrétní kroky, které vaši členové podnikají dobrovolně za účelem zvýšení transparentnosti kapitálového trhu?
Asociace přijímá samoregulační dokumenty z několika důvodů. Na jednu stranu tímto nastavujeme jakýsi benchmark v celé oblasti kolektivního investování. Dále naše dokumenty slouží jako informace pro investory, co můžou očekávat, a tím kultivujeme prostředí kapitálového trhu. Posledním dokumentem, který jsme připravovali, bylo Doporučení k propagaci fondů, které si kladlo za cíl sjednotit postup distributorů při propagaci a veřejném nabízení jednotlivých typů fondů. V současné době pracujeme na Klasifikaci fondů AKAT, jejímž cílem je sjednocení pojmosloví v této oblasti.

AKAT tedy spolupracuje na přípravě zákonů, které upravují podmínky fungování kapitálového trhu s regulátory (ČNB, Ministerstvo financí ČR). Myslíte si, že teorie ovládnutého strážce od nositele Nobelovy ceny za ekonomii Stiglera funguje v praxi? Že regulátora v konečném důsledku ovládne samo regulované odvětví, z důvodu informační asymetrie a toho vyplývajícího nedostatku informací, kterými regulátor disponuje?
Já jsem k zobecňujícím ekonomickým teoriím vcelku skeptická, vždy zvažuji konkrétní situaci za konkrétních podmínek. Ale nepředpokládám, že by v ČR regulované odvětví, v tomto případě kapitálový trh, ovládlo regulátora. U nás je to zejména Česká národní banka.

Jak vás vnímají partneři při jednáních? Setkala jste se někdy s negativní reakcí na skutečnost, že jste mladá žena?
S negativní reakcí jsem se dosud nesetkala. Je pravda, že v této oblasti jsou ženy spíše výjimkami, ale co se týče mladých lidí, tak těch potkávám hodně. Naštěstí už mám za sebou celkem slušnou studijní i profesní historii, která mi umožňuje relativně fundovaně jednat o tak rozdílných oblastech, jako jsou například daně a právo nebo účetnictví, a právě toto považuji za rozhodující pro to, jak mě ostatní lidé vnímají.

Co byste vzkázala dnešním studentům? Co nemají zanedbávat? Na co se koncentrovat? Které příležitosti jednoznačně využít?
Já si myslím, že je velké štěstí, když člověk může dělat to, co ho baví. Proto by každý měl vyvinout maximální úsilí, aby tohoto cíle dosáhl.