Koktavý král míří do českých kin

Režisér Tom Hooper vypráví příběh anglického krále Jiřího VI., který trpěl poruchou řeči. To je nám vysvětleno hned na úvod, kdy jsme svědky emotivní situace ve Wembley v roce 1925. Tehdy ještě princ Albert, vévoda z Yorku (Colin Firth), jak byl budoucí král Jiří VI. oslovován, nezvládne pronést veřejný projev. Jeho manželka Alžběta, ztvárněná Helen Bonham Carterovou mu domluví schůzku u australského odborníka na řečové poruchy Lionela Loguela, kterého famózním způsobem hraje Geoffrey Rush. Právě přátelství mezi těmito charaktery je hlavním motivem filmu. Lionel má velice neortodoxní metody, zcela odlišné od předchozích doktorů. Řečí filmu: „Ale mí poradci říkají, že mi to pomáhá...“ – „Jsou to idioti.“ – „Mají rytířské tituly!“ – „Potom na to mají i titul.“ Humor se filmu rozhodně nevyhýbá. Scenárista David Seidler si zaslouží velký obdiv za bravurní kombinaci humorných a emočně vyhrocených scén. Ostatně, to uznala i Akademie a Seidler získal Oscara za nejlepší původní scénář. Ten dokáže ze zdánlivě neatraktivního tématu koktajícího anglického krále vytvořit silný příběh, strhující a zábavný.

V necelých dvou hodinách tak sledujeme příběh druhorozeného syna krále Jiřího V. Trůn převezme po abdikaci svého bratra v době začínající druhé světové války. Samotný historický vývoj Evropy je upozaděn na úkor hlavního příběhu přátelství a léčby. Nominace za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní a vedlejší roli byly více než oprávněné. Za překvapení lze naopak považovat nominaci pro Helen Bonham Carterovou, která v roli manželky Bertíka (familiární oslovení Jiřího VI.) nedostává příliš prostoru a spíše v celém filmu zaniká.

Ve filmu Králová řeč jde o klasickou poctivou filmařinu, která neposouvá hranice, avšak plně jich využívá. Vše je navíc podtrženo jedinečnou kamerou. Ta zaprvé několikrát šikovně používá rybího oka a zadruhé často staví záběry atypicky, ve vertikálních aspektech staví hlavu na střed a v horizontálních se mnohdy herci dívají ze záběru, nikoli do záběru. To vše způsobí, že si film nezapamatujete pouze po dějové stránce, ale zpětně si vybavíte i vizuální část, a Královu řeč tak dokážete oddělit od jakéhokoli jiného filmu.

Ano, Králova řeč bezpochyby patří mezi nejlepší filmy roku. Zvučná angličtina už je pouhým bonusem krásy celého britského filmu. K zakončení si dovolím použít ještě jednu citaci z filmu, kdy Lionel uklidňuje Bertíka, že „dlouhé pauzy jsou dobré, dodávají vážnost“, načež Jiří VI. odvětí, že v tom případě bude „nejvážnější král v historii“. Jak to celé dopadne, se dozvíte ke konci. I když se dostatečně citově obrníte, jen s obtížemi zůstanete v klidu.