Dnes je neděle 20. srpna 2017

Kandidáti na rektora představili své programy

Náhled
01. 11. 2009 09:00 - Martin Steiner

V pátek 2. října 2009 ve 12.00 představili ve Vencovského aule VŠE své volební programy kandidáti na post rektora pro období 2010–2014 prof. Richard Hindls a doc. Jiří Schwarz. Oba ke své prezentaci přistoupili jinak, což vyplývalo z toho, že prof. Hindls má téměř za sebou již jedno volební období ve funkci rektora.



Na úvod předseda volební komise, člen Akademického senátu VŠE a moderátor prezentace doc. Zbyněk Švarc stručně představil oba kandidáty a vysvětlil přítomným její pravidla. Poté si kandidáti vylosovali pořadí, ve kterém prezentovali svůj program, na což měli každý 15 minut.

Jako první předstoupil před publikum prof. Richard Hindls, který se prezentoval lepším ústním projevem než jeho protikandidát. Zcela určitě, v krasobruslařské terminologii, sklidil více bodů za umělecký dojem. Ten mu ale poněkud narušila jeho powerpointová prezentace, která vypadala, jako by byla šita horkou jehlou. Její vizuální stránka byla ve srovnání s jeho prezentací z roku 2005 dost slabá. Bohužel za uměleckým dojmem zaostával i obsah jeho prezentace. Hovořil dost obecně, spíše o věcech, které bude muset udělat jakýkoli rektor, protože vyplývají z již schválených nebo připravovaných změn v legislativě. Naprosto však chyběla vize do budoucna, nějaký nápad, nová iniciativa.

Logicky, na rozdíl od svého protikandidáta, prof. Hindls prezentaci zahájil výčtem úspěchů, kterých dosud VŠE dosáhla za jeho funkčního období. Za to poděkoval vedení školy, ale také vedení fakult a senátům. Z jeho slov vyplynulo, že tyto úspěchy považuje i za své a tak trochu si je tím přivlastnil.

Pokud předpokládáme, že ve svém programu měl prof. Hindls tyto úspěchy seřazeny podle toho, jaký význam jim přisuzuje, hned první, tedy nejvýznamnější počin během jeho funkčního období byl z jeho pohledu poněkud paradoxní. Zcela zásadní úlohu v něm totiž sehráli spolupracovníci právě jeho protikandidáta doc. Schwarze. Jde o získání certifikátů ECTS Label a DS Label od Evropské unie, které VŠE dostala jako první univerzita v ČR, což byl výsledek dlouhodobého úsilí Ing. Miroslava Svobody a doc. Daniela Šťastného z Národohospodářské fakulty. Mimochodem, získání ECTS Labelu pro VŠE měl ve svém volebním programu již v roce 2005 děkan Schwarz. Avšak poté, co v minulých rektorských volbách těsně neuspěl, snažil se certifikát získat pro svou fakultu (NF VŠE). Jelikož škola může tyto certifikáty získat jen jako celek, nikoli jen jedna fakulta, byl projekt přepsán a ve spolupráci s Ing. Blankou Habrmanovou z FPH VŠE a nedávno zesnulým prorektorem pro pedagogiku doc. Felixem Koschinem se tyto certifikáty podařilo získat pro celou VŠE. Prof. Hindls pak jel v červnu do Bruselu toto významné ocenění pro VŠE jako rektor osobně převzít.

Jako druhý nejvýznamnější úspěch prof. Hindls prezentoval získání podle jeho názoru prestižního ocenění 1st Business School in Eastern European Zone. O „prestižnosti“ tohoto ocenění jsme psali v Economixu č. 1/2009 na straně 18. Toto ocenění uděluje v rámci projektu Eduniversal soukromá francouzská konzultantská společnost SMBG podnikající v oboru osobnostního rozvoje. Metoda výběru posuzovaných škol, posuzovaná kritéria a možnost ovlivnění výsledku prestižnost takového ocenění značně zpochybňují. V podstatě jde o jistou formu účelové reklamy dané společnosti. VŠE se v tomto žebříčku umístila na 27. místě těsně za Cambridgeskou univerzitou a daleko před Chicagskou univerzitou. To asi hovoří za vše... V každém případě prof. Hindls avizoval, že VŠE toto ocenění letos dostala znovu.

Na třetím místě ve výčtu úspěchů VŠE uvedl trojnásobné zvýšení počtu studentů vyslaných do zahraničí za poslední čtyři roky. Fakticky to však znamená, že v příštím akademickém roce 2010/11 by mělo do zahraničí vycestovat asi 650 studentů (2005/06 = 216, 2006/07 = 227, 2007/08 = 257, 2008/09 = 325, 2009/10 = 460 studentů). Zda je to úspěch, když na VŠE studuje téměř 20 000 studentů, nechť posoudí každý sám.

Dalším významným počinem je podle prof. Hindlse vytvoření Střediska handicapovaných studentů (SHS). To je nepochybně záslužné a SHS skutečně handicapovaným studentům v mnohém pomáhá. Od založení SHS v roce 2007 bylo do techniky pro handicapované investováno 1,5 milionu Kč. Hindls k tomu uvedl: „V současné době máme 17 handicapovaných studentů a stará se o ně profesionální tým na základě profesionální metodiky a profesionálních pomůcek.“ Ředitelem SHS je Martin Ctibor, který se bohužel podle několika handicapovaných studentů věnuje spíše své realitní činnosti než chodu střediska a nemá žádnou znalost o problematice handicapovaných. Ve skutečnosti tak SHS fakticky vede zrakově handicapovaný student Václav Eliáš, který byl také na fotografii v prezentaci pana rektora. Značně nevyhovující je rovněž to, že SHS sídlí v jedné místnosti, která slouží současně jako kancelář i jako studovna. O přístupu vedení k SHS svědčí i to, že prorektor, který měl SHS na starosti, se od jeho založení v roce 2007 nepřišel do prostor SHS ani jednou podívat. Pokud se někdo z handicapovaných studentů snažil komunikovat přímo s vedením školy včetně pana rektora, byl odkázán právě na ředitele Ctibora.

Prof. Hindls dále VŠE prezentoval jako centrum společenského života a uvedl několik akcí, které se již pravidelně odehrávají v prostorách VŠE.

Dále uvedl významné investiční akce, mezi něž patří výstavba sportovní haly na Třebešíně, revitalizace kolejí, rekonstrukce prostor VŠE na Žižkově a dostavba areálu FM VŠE v Jindřichově Hradci. Později ve své prezentaci uvedl, že je připravována rekonstrukce Nové budovy a její nástavba, rekonstrukce Staré budovy a že VŠE získala akceptační protokol pro rekonstrukci koleje III.G na Jarově za asi 65 milionů Kč. Proinvestovat desítky milionů korun nepochybně přináší radost všem zúčastněným. Poněkud zvláštní „nezbytnou“ investicí jsou například sprchové kouty s masážními tryskami na kolejích. Možná by neškodilo udělat nezávislý audit těchto investic.

Prof. Hindls rovněž zmínil založení Rozvojového a poradenského centra (RPC), které podle něj slouží jako psychologická a kariérní opora studentům, je významným partnerem pro firmy (pozn. red.: Šance) a je pořadatelem Dne s VŠE.

Dalším uvedeným úspěchem je implementace nových informačních systémů školy, které jsou údajně již plně implementovány. Jedním z těchto informačních systémů je i studijní informační systém (ISIS). Buďme samozřejmě šťastni, že tento systém máme. Každý si je však vědom (studenti, vyučující a zejména studijní referentky), s jakými porodními bolestmi, které stále ještě neutichly, se potýká.

Ve svém volebním programu má prof. Hindls uvedeno ještě mnoho dalších počinů, avšak ve své prezentaci je nezmínil.

Za takový počin (úspěch) považuje například zdvojnásobení částky určené na Grant rektora a České spořitelny pro studentské organizace. Podle studentské tajemnice Saviny Finardi bylo studentským organizacím rozděleno 400 tisíc Kč. Nechme stranou to, která ze zhruba třiceti studentských organizací působících na VŠE si na tyto peníze může sáhnout a jak je dělán „předvýběr“ kandidátů pro přidělení grantu. Asi jen málokdo považuje tuto částku za úspěch vzhledem k potenciálu VŠE. A to je zde ještě zvláštně štědrý přístup vedení školy k podnikající studentské organizaci Buddy System.

Úspěchy typu pokrytí VŠE bezdrátovou sítí, zhotovení nového webu VŠE, webhosting a hardwarová a softwarová podpora pro útvary školy by spíše měly být považovány za samozřejmost.

Prof. Hindls dále prohlásil: „V současné době je VŠE velmi konsolidovaná, je bez jakýchkoli problémů, které by vycházely navenek ze školy, není zmítána žádnými obrovskými spory a má velmi konsolidovaný rozpočet.“ Je otázka, zda tento stav se nějak liší od stavu, kdy rektor Hindls před čtyřmi lety od své předchůdkyně VŠE převzal.

Poté prof. Hindls přešel ke svému strategickému plánu pro příští období. Upozornil zejména na to, že se blíží období velkých změn ve vysokém školství, zejména těch legislativních. Za svou prioritu považuje na tuto situaci vysokou školu připravit a uvedl tyto základní body:
- reforma terciárního vzdělávání, případná klasifikace univerzit, změny financování vědy (výměna studentů, dotace na výzkum a vývoj, IGA, kvalifikace pedagogů, projekty jako zdroj financí);
- měnící se populační struktura zájemců o studium (koncepce přijímacího řízení, koncept nabídky forem studia);
- růst internacionalizace univerzitního prostoru (výměna/hostování učitelů, výjezd studentů do zahraničí, akreditované magisterské programy v angličtině, programy joint/double degree, internacionalizace výzkumu, ECTS Label);
- trvalé zkvalitňování akademického prostředí a infrastruktury školy (rekonstrukce NB, SB a kolejí, dobudování SHS)
- systematická práce s absolventy školy (kariérní mapa, projekt Reflex, projekční agenda),
- bohatost akademického života na VŠE (mezinárodní uznání VŠE, odborné a společenské akce).

Jelikož se dostal prezentací „svých“ úspěchů poněkud do časové tísně dané patnáctiminutovým limitem, náplň výše uvedených bodů stručně a rychle proběhl. Zajímavé bylo, že připustil, po analýze, i snížení počtu přijímaných studentů na VŠE podle dopadu tohoto kroku na rozpočet školy. V této souvislosti by bylo dobré připomenout, že na jeho mateřské fakultě (FIS VŠE) se letos údajně přijalo nad rámec dohodnutých čísel asi 300 studentů, za které VŠE nedostane od MŠMT ani korunu, což podle vyjádření kvestora Libora Svobody značně zatěžuje rozpočet VŠE a do budoucna by to mohlo VŠE způsobit velké problémy.

Tímto prof. Hindls zakončil svou prezentaci a poděkoval publiku za pozornost. Poté moderátor představení kandidátů doc. Švarc uvedl druhého kandidáta doc. Jiřího Schwarze.

Jeho vystoupení bylo na začátku poznamenáno technickými problémy s mikrofonem, kvůli kterým musel svou prezentaci dvakrát přerušit. Nakonec mu byl mikrofon vyměněn, a tak se mohl po několika minutách ujmout své prezentace. Předchozí technické problémy ho zřejmě trochu znervózněly, protože úvod jeho přednášky tím byl trochu poznamenaný, čímž ve srovnání s prof. Hindlsem nemohl dostat tolik bodů za umělecký dojem.

Tento nedostatek však vykompenzoval obsahovou stránkou prezentace. Svou powerpointovou prezentaci pojal velmi jednoduše a omezil se na sedm základních bodů svého programu doplněných vtipnými momentkami z filmů zlatého fondu české kinematografie (Marečku, podejte mi pero, Byli jednou dva písaři, Valentin Dobrotivý a další).

Svůj program rozdělil do sedmi bodů, k nimž uvedl následující:

1. Poctivá a inovativní výuka – jádro naší práce

Stručně popsal vývoj nabídky předmětů na VŠE po roce 1989. Tento vývoj považuje za nezbytný, ale má své meze, jež se projevily v „podivné“ konkurenci, která je dána systémem financování, kdy si fakulty vzájemně konkurují o předem zajištěné financování své výuky, čímž dochází k navyšování především přímé výuky a uzavírání fakult, protože to je pro ně nezbytné. Podle jeho názoru do tohoto procesu nelze zasahovat direktivně, ale pouze na základě konsensu – dohody podložené změnou financování. Je si však vědom, že přechod od výkonového systému ke kapitační platbě principy tohoto problému neřeší. Podle doc. Schwarze je potřeba se zaměřit na zbytečné duplicity ve výuce, zbytečné nahrazování kurzů jinými, což studentům nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Za nezbytné považuje zlepšení podpory pedagogické činnosti.
Rovněž se vyjádřil k ISIS, kde má VŠE mnoho rezerv. Oceňuje, že je systém integrovaný, ale měl by být i přátelský jak ke studentům, tak i k učitelům, a také je záhodno, aby byl rychlejší a reagoval na změny.

2. Kvalitní věda – výkladní skříň univerzity

Největší problém VŠE doc. Schwarz spatřuje v kvalitě vědecké činnosti. Problém se podle jeho názoru může ještě zvětšit, pokud u nás dojde ke změně vysokého školství a k očekávanému rozdělení vysokých škol na vědecké a pedagogické.
Jelikož se podle něj VŠE nedaří vychovávat dostatek kvalitních vědců, vidí šanci v importu renomovaných vědců, k čemuž chce založit institut pod názvem International Center for Economic Research řízený renomovaným zahraničním profesorem. Institut by byl financován z vnějších zdrojů a byl by atrakcí pro zahraniční vědce, kteří by měli na VŠE povinnost nejen učit, ale především vtáhnout do vědy doktorandy, mladé vědce VŠE. Jejich povinností během pobytu u nás (13 nebo 32 týdnů) by bylo napsat minimálně jeden vědecký článek, který by byl publikován v zahraničním impaktovaném časopise. V diskusi, která následovala po skončení prezentací obou kandidátů, doc. Schwarz uvedl, že ředitele výše uvedeného institutu představí senátorům osobně v den volby rektora (12. 10. 2009).

3. Specializace podle toho, co mi jde lépe

Podle doc. Schwarze vyučující oceňují, že mají možnost na svém pracovišti dělat to, co jim jde. Domnívá se, že dělba práce se prohlubuje také na univerzitní půdě. VŠE má pedagogy, kteří výborně učí, a pro studenty je, jak uvedl, „velkou slastí“ poslouchat je a účastnit se jejich přednášek. Někteří z těchto vyučujících však mají velké problémy s vědeckou činností. Naproti tomu jsou na VŠE jiní vyučující, kteří skvěle píší a uplatňují své články v impaktovaných časopisech, ale nejsou schopni tak dobře oslovit studenty. To jsou podle něj charakteristické rysy člověka, které nelze tak jednoduše překonat. Podle doc. Schwarze by byla chyba tlačit na glajchšaltování vědecké práce. Proto si myslí, že proces a podmínky pro zvyšování kvalifikace na VŠE jsou zcela nekompatibilní s touto potřebou, kdy se každý specializuje podle toho, co mu jde. Pokud by se tedy stal rektorem, zasadil by se o to, aby v diskusi byly znovu vyjasněny podmínky pro habilitační a profesorské řízení, aby se nesnížila úroveň těchto podmínek, nýbrž aby se zvýšila substituovatelnost. To by znamenalo, že titul docent, ačkoli jde o vědecko-pedagogický titul, by byl přístupný i pro výborné pedagogy, kteří z různých důvodů nemohou publikovat v impaktovaných časopisech, třeba i z důvodu, že jejich disciplína vůbec impaktovaný časopis v ČR nemá. Tím by se nastolila určitá spravedlnost mezi obory a byla by to reflexe současného stavu.

4. Dobré účty dělají dobré přátele

Za základ dobré spolupráce mezi pracovišti VŠE doc. Schwarz považuje pevná a jasná pravidla a také transparentnost. Za zcela nezbytné považuje zavedení procesu řízení kvality na VŠE, zejména pak na celoškolských pracovištích se zaměřením na rektorát. To znamená provést podrobný audit vykonávaných činností, zda jsou skutečně potřebné a zda finanční toky s těmito činnostmi související jsou adekvátní. Doc. Schwarz je přesvědčen, že tato činnost by mohla být zabezpečena z vnitřních lidských zdrojů, tedy fakultou, která toto vyučuje. Předpokládá totiž, že vyučující, kteří to učí, jistě umějí toto řízení a audit i dělat. Tento proces by tak byl velmi levný a úspory, které by se tak získaly, by zůstaly fakultám. Předpokládá, že o tyto úspory by se snížila částka, kterou si sráží rektorát při grantech a jiných činnostech, jež nejsou součástí hlavní činnosti. Rovněž by se snažil prosadit pravidla pro tvorbu rozvrhů a přidělování učeben fakultám, což považuje také za významný faktor pro zvýšení kvality pedagogické činnosti, protože dlouhodobé poskytnutí konkrétních učeben fakultám také znamená jejich lepší vybavení ze strany fakult a snížení nejistot při tvorbě rozvrhu.

5. VŠE – naše pracovní priorita

Doc. Schwarz považuje za důležité, aby studenti i vyučující považovali VŠE za svou prioritu, k čemuž je potřeba jim vytvářet podmínky. Snižováním nákladů na celoškolských pracovištích by finanční zdroje byly převedeny do mzdových fondů fakult. Rovněž považuje za nezbytné lépe a efektivněji využívat školní majetek a finanční výnosy z majetku věnovat na posílení hlavní činnosti VŠE, tedy na pedagogickou činnost. Mnoho pravomocí a servisních činností lze rovněž delegovat na úroveň fakult, například při organizovaní konferencí, kongresů a seminářů. Rovněž považuje za nezbytné zpříjemnění prostředí pro studenty a mladé pedagogy, a to provozováním dětského koutku a rozšířením přístupnosti areálu školy.

6. Jsme tu pro studenty

Doc. Schwarz uvedl, že se musíme snažit co nejlépe připravit studenty pro život. Za nezbytnou součást této přípravy považuje zahraniční zkušenost. Téměř každý student, což zní v současné době nerealisticky, by měl alespoň jeden semestr studia strávit v zahraničí. Učinil by údajně vše pro to, aby se tak stalo. Nárůst by měl být geometrickou řadou – nárůst aritmetickou řadou je pro VŠE podle něj velmi pomalý.
Zmínil se také o podpoře studentských aktivit. Podle něj by se tak mělo dít za naprosto jasných a transparentních pravidel, což podle něj v současnosti není. K vysoké škole podle doc. Schwarze patří to, že je živá, že je polepená akcemi, které se na škole konají. Podle něj by mělo být zrušeno omezení pro propagaci těchto akcí.
Za prioritu považuje také Středisko handicapovaných studentů, přičemž již jednal v Poslanecké sněmovně, aby ze státního rozpočtu byla dána částka tři miliony Kč na zařízení a podporu činnosti SHS.

7. Rektorát – servisní orgán fakult především ve vztahu k externímu prostředí

Pokud jde o rektorát, považuje za zásadní změnit systém jeho práce. Jde o instituci, která má především reprezentovat VŠE směrem ven a uvnitř má pouze vytvářet prostředí, ve kterém by se fakulty rozvíjely. Změnil by pravidla – kolegium rektora by se skládalo z děkanů, prorektorů a případně zvaných hostů a nikdy by se nehlasovalo o záležitostech, které patří do kompetencí jednotlivých fakult, stejně jako o pravidlech rozpočtu. Tam musí podle něj vždy docházet ke konsensu, což je velmi náročné, ale je potřeba tyto věci vydiskutovat až do konce – nelze přehlasovat děkana, tak jak se například stalo při habilitačních a profesorských řízeních. Pokud jde o schůze vedení, účastnili by se jich rektor, prorektoři a vedoucí jednotlivých útvarů. Tyto schůze by byly automaticky přístupné děkanům, kteří by tam chodili, pokud by to považovali za nutné. Nikdo by je však nenutil.

Tím doc. Jiří Schwarz ukončil svou prezentaci a moderátor představení kandidátů doc. Švarc vysvětlil pravidla následné diskuse.

Otázky účastníků prezentace směřovaly k pohledu kandidátů na význam a smysl Fakulty managementu v Jindřichově Hradci, k osvětlení kritérií pro habilitační a profesorské řízení, v čem by se navazovalo na probíhající změny a co by bylo zcela novou iniciativou kandidátů, co škola udělala pro to, aby nebyla tak dlouhá (patnáctiměsíční) lhůta pro uveřejnění článku v impaktovaném časopise, který sama obhospodařuje, jak chtějí konkrétně podporovat mezifakultní spolupráci na VŠE, zda již proběhl audit pracovišť rektorátu, jaké konkrétní kroky provedou k tomu, aby v mnohem větší míře než doposud byli lidé u nás schopni publikovat v zahraničních časopisech, ke stravování v meze a další.

Padla také otázka redaktora Studentského listu na doc. Schwarze, který ve svém programu slibuje zlepšení přístupnosti areálu VŠE ze stanic MHD. Touto otázkou byl děkan Schwarz evidentně potěšen, protože pro případ, že by tato otázka padla, měl připravenu další prezentaci, v níž představil již hotový projekt Českých drah, který počítá s průchodem pro cestující, ale i veřejnost z hlavního nádraží do ulice Italská, kde studenti mohou bezpečně jít do školy, aniž by museli přebíhat koleje a být ohroženi na svém zdraví. Toto řešení je již velmi blízko realizaci a doc. Schwarz o tom vedl jednání se starostkou Prahy 2 Janou Černochovou. Projekt nebude VŠE stát ani korunu, je však potřeba vytvořit tlak veřejnosti. Rovněž, podle svých slov, dávno jednal se starostkou Prahy 3 Milenou Kozumplíkovou o zpřístupnění Rajské zahrady v kopci nad školou z areálu VŠE a tak by studenti měli daleko lépe přístupnou tuto odpočinkovou zónu.

Oba kandidáti prezentovali své programy v pondělí 5. října 2009 od 12.00 rovněž publiku na Fakultě managementu v Jindřichově Hradci.

Zvukový záznam pražské prezentace spolu s powerpointovými prezentacemi obou kandidátů si můžete pustit na adrese multimedia.vse.cz v sekci 8 – Ostatní. Je to jediný zde zařazený odkaz (multimedia.vse.cz/media/Viewer/?peid=2afbcc9e3b464accb6617448316cc6d4).

Rektora zvolí naši zástupci v Akademickém senátu VŠE v pondělí 12. října 2009. O výsledku volby a dalších souvislostech vás budeme informovat v příštím čísle Economixu.

Diskuse k článku

Pro přístup do diskuze se přihlašte, a pokud ještě nemáte svůj účet, zaregistrujte se.