Guvernér ČNB Singer: Druhé V by nemuselo být tak dramatické

Předpoklady se potvrdily, účast na přednášce byla skutečně vysoká, což pana guvernéra překvapilo o to víc, že na jeho kurz Ekonomie informačních produktů (5EN426) dochází mnohdy i jednociferný počet posluchačů (kapacita kurzu je 30 lidí).

Miroslav Singer své povídání začal ohlédnutím za hlavními událostmi, které zapříčinily vznik finanční krize. Ta zprvu vypadala jako pouhá nehoda v jednom tržním segmentu – trhu s bydlením. Za ní stálo udržování příliš nízkých úrokových měr. Zásadní událostí byl poté pád významné americké investiční banky Lehman Brothers. To, že americká vláda nechala takto velký bankovní dům padnout, označil Singer za pozitivní krok. V zrcadle této události pak o to méně nadšeně hledí na často až stoprocentní jištění vkladů, které později zavedly některé evropské státy.

Singer optimisticky poznamenal, že to nejhorší je již za námi. Přitom ještě před půl rokem byla prý rizika opětovného hlubokého propadu poměrně vysoká. To platí ovšem spíše pro Evropu, protože v USA Singer očekává ještě druhou vlnu poklesu cen nemovitostí – Spojené státy se tak staly podle jeho názoru nejslabším článkem „globální“ ekonomiky. Obrazotvorně tuto situaci demonstroval na písmenu W, které hrozí právě USA, zatímco pro Evropu by dno druhého V nemělo být tak hluboké.

Česká ekonomika: rychlejší z pomalejších
Česká republika, i přes vysokou exportní závislost, krizí příliš postižena nebyla. To si Singer vysvětluje vestavěnými stabilizátory, deficitním rozpočtem, jenž určitý hospodářský růst dokázal udržet, a také otrlým podnikovým sektorem, který stát ponechal napospas tržním silám již v krátké recesi 1997–1999 a v období rapidního posilování koruny v letech 2001 a 2002. Tuzemská ekonomika se do růstu dostává nejen v závislosti na lepšící se kondici svých zahraničních obchodních partnerů, ale i díky investicím. Dochází k dramatickému oživení průmyslu, jež dosahuje dvouciferného zlepšení (je ale nutné připomenout, že tomuto růstu předcházel dvouciferný propad). Přibývají úvěry nefinančním podnikům, protože důvěra bank opět roste, ačkoliv úvěry domácnostem jsou stále na nízké úrovni – podle Singera je tomu tak proto, že samy domácnosti ztratily zájem zadlužovat se. Čistý export dosahuje historicky nejvyšších hodnot v éře samostatného státu. To je jen několik ukazatelů, které guvernér vyzdvihl jako fakta hodná naděje a optimismu. Ačkoliv, jak poznamenal, Česká republika je jednou z rychleji rostoucích ekonomik té bohužel pomaleji rostoucí části světa.

Nesmyslné volání po regulaci
Po přednášce následovala diskuse, v níž guvernér Singer vyslovil nedůvěru vůči tvořícím se měnověpolitickým a bankovním regulátorům, které prosazují zejména ti, kteří vznik finanční krize způsobili – voláním po chybějící regulaci totiž skrývají selhání vlastních dohledů nad finančním sektorem. Dále došlo na obligátní téma: euro. Otázka vstupu České republiky do eurozóny ale podle Singera není aktuální a ani opodstatněná – nedávná doba ukázala, že eurozóna ve svém současném formátu nemůže dále existovat, proto musí projít zásadními změnami. Jaké to budou změny, dnes ovšem nikdo netuší. Navíc Česká republika v současnosti ani nesplňuje podmínky pro vstup do eurozóny. A zda by nám euro během krize pomohlo? Nikoliv, protože koruna by podle odhadu pana guvernéra a dle příkladu Slovenska byla zafixována na zhruba 22 Kč za euro, tedy hluboko pod současným měnovým kurzem, což by tuzemským exportérům významně přitížilo.

Singer vystoupí i na Ekofóru
Guvernér Miroslav Singer bude v úterý 2. listopadu 2010 v 19.30 ve Vencovského aule VŠE na Žižkově dalším hostem Ekofóra pořádaného studentským sdružením EKONOM. Vystoupí zde se svou přednáškou na téma Finanční stabilita v ČR, bankovní regulace a zavedení eura. Ekofórum je jako vždy volně přístupné všem studentům VŠE. Všichni jsou srdečně zváni.