Globální oteplování? Záleží na kontextu, říká prof. Carter

V Praze představil svou novou knihu Climate: The counter Consensus. V exkluzivním rozhovoru pro časopis Economix se zamýšlí nad podstatou globálního oteplování a vysvětluje, že více než globálního oteplení se máme bát globálního ochlazení.

Jak se paleontolog stane expertem na globální oteplování?
Vystudoval jsem paleontologii a pak jsem se dvacet let věnoval oblasti, které se říká stratigrafie. Tahle věda studuje sedimentární vrstvy horniny, ve kterých se nacházejí zkameněliny. A z kombinace typu zkameněliny a typu geologické vrstvy se dá usuzovat na klima té doby. Od toho okamžiku jsem se stal vlastně více expertem na dávné životní prostředí a s tím úzce souvisí i změny klimatu. Víte, je takový všeobecně rozšířený omyl, že experti na změnu klimatu jsou meteorologové, klimatologové a odborníci na atmosféru. Ti všichni jsou ale experti na počasí. Nebagatelizuji jejich práci, naopak, velmi si jich vážím. Ale oni nemají data související s klimatem. Vycházejí z posledních 150 let, což je v podstatě záznam počasí. Pokud jde o globální změny klimatu, opravdovými odborníky jsou vědci zabývající se Zemí, hlavně geologové. Z tohoto pohledu jsem tedy odborník na globální změny klimatu.

Všechny názory v oblasti globálního oteplování, ať už je prezentují IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN, pozn. red.), vy, Björn Lomborg nebo třeba český prezident Václav Klaus, vycházejí z určitých dat o historickém vývoji teploty. Jak se k těmto historickým hodnotám dojde?
Záznamy globálních teplot máme jen od roku 1850, a to ještě zejména ty starší záznamy jsou pravděpodobně zkreslené a neobjektivní. Nevíme přesně, jak moc velké to zkreslení je, ani kterým směrem. Nicméně jsou to ty nejlepší údaje, které máme.
Kvalitnější údaje máme v podstatě až od roku 1958, kdy se začaly používat meteorologické balony. Díky nim dostanete velmi přesný průřez atmosférou až do výšky nějakých 20 kilometrů. Tyto balony se vypouštějí každý den, takže od roku 1958 máme o dost lepší údaje o teplotě.

Takže důvěryhodná měření máme pouze posledních padesát let.
Přesně tak. A to skutečně přesné údaje o globální teplotě máme teprve od roku 1979, kdy se začaly k měření používat satelity. A tato měření právě ukazují slabé oteplení, které je interpretováno jako trend. To je dost odvážná interpretace, protože podobná období, kdy se zvyšovala teplota, jsme již v minulosti zaznamenali. A vy jste se ptal, jak může někdo věřit hodnotám, které uvádím jako teploty před rokem 1850. Na teploty před rokem 1850 pouze usuzujeme. Například z šířky letokruhů na stromech. V teplejších letech roste strom více než v chladnějších, takže letokruh je širší.

Takhle se to opravdu měří?
Ano, a něco na tom je. Je to racionální metoda. Samozřejmě tam vstupují další elementy, například, že když neprší, strom tolik neroste. Takže je třeba udělat jistá zjednodušení. Pak existují další metody, zkoumají se usazeniny v mořích, zkameněliny a tak dále. Vědci se shodují, že když se tyto indicie poskládají dohromady, dávají poměrně přesnou představu o teplotě i tisíce let dozadu. Já sám nevycházím jen ze svých grafů, mohu ukázat padesát dalších a všude budou pozorovatelné trendy, které popisuji.

Existuje přísloví, že nelze věřit statistikám, které si člověk vlastnoručně nezfalšuje. A zdá se mi, že to přesně je případ debaty o globální změně klimatu. IPCC má své vlastní grafy, kterými dokazuje svá stanoviska.
Ano, ale ty začínají v roce 1850. A takový graf je pro klima bezvýznamný. Pořád dokola slyšíme ten argument, že jedenáct z dvanácti posledních let bylo nejteplejších v historii. V historii ale znamená za posledních 150 let. Navíc z pozorování vyplývá, že křivka vývoje teploty má tvar sinusoidy a nyní se blížíme hornímu maximu. Takže je samozřejmé, že teploty v posledních letech byly vyšší.

Vy tvrdíte, že perioda takové sinusoidy je zhruba dvacet let. Přijmeme-li předpoklad, že se skutečně blížíme maximu sinusoidy, pak to znamená, že nejpozději za dvacet let budeme mít konečně odpověď na otázku, jestli máte pravdu vy, nebo IPCC.
Přesně tak. Většina nezávislých vědců, zejména těch, kteří zkoumají Slunce, by si na ochlazení vsadila. Oscilace teploty je totiž způsobena Sluncem. A ochlazení je daleko větší hrozba pro svět, protože snížení teploty o jeden stupeň Celsia ve středních zeměpisných šířkách severní polokoule sníží světovou produkci potravin o 30 procent. A to je dost děsivé, když vezmeme v úvahu, že počet obyvatel planety neustále roste. Je naprosto hanebné, že politici tuhle hrozbu zcela ignorují. Jsou naprosto zahledění do své politiky boje proti globálnímu oteplování.

Proč to tak je? Proč se nikdo nezabývá hrozbou globálního ochlazování? Přece se na tom dají získat stejné politické body jako na oteplování.
Zatím to voličské hlasy nepřináší. Západní voliči očekávají, že politici musí bojovat proti globálnímu oteplování. Posledních patnáct let hlásaly ekologické organizace boj proti globálnímu oteplování. Víte, síla těchto zelených organizací je obrovská. Mám ale pocit, že poslední rok se to mění k lepšímu. Alespoň v Austrálii je vidět posun ve všeobecném vnímání globálního oteplování. Většina veřejnosti už věří, že celé je to podfuk. Politici ale stále myšlenku boje s globálním oteplováním neopustili. Totiž kdyby ji opustili, udělali by ze sebe hlupáky. Do boje proti globálnímu oteplování už investovali moc peněz a úsilí na to, aby teď řekli, že to celé nemělo cenu.

IPCC je také tvořen vědci, nejsou to žádní ekologičtí aktivisté. Čím si vysvětlujete, že s takovou jistotou tvrdí, že globální oteplování je způsobeno člověkem, a k vašim argumentům mají rezervovaný přístup?
Oni jednoduše věří počítačovým modelům. Je to jejich jediný argument. A pozor, říkám argument, ne důkaz. Víte, klima je v zásadě dost chaotická věc, dá se těžko předpovídat. S tím souhlasí i IPCC. Děje se globální oteplování? Vždycky říkám: „Záleží na kontextu.“ Zcela záleží na tom, na jak dlouhé období se budete dívat. Posledních sto let není z hlediska klimatu statisticky významný vzorek.

Je v historii lidstva příklad sporu, který by se dal přirovnat k současnému sporu o změnu klimatu?
Zdaleka nejlepší příklad je Lysenkismus (specifický pohled na dědičnost, v Sovětském svazu tvrdě svého času prosazován jako jediný správný vědecký názor, pozn. red.). Tam byť byly následky skutečně tragické, dělo se to jen v jedné zemi. Nesmysly o globálním oteplování jsou ale šířeny celosvětově. Je to mnohem větší hrozba.

Četl jsem článek od bývalého australského ministra pro vědu Barryho Jonese, v němž váš postoj ke globálnímu oteplování přirovnává k postoji hrstky vědců, kteří tvrdí, že kouření nemá vliv na rakovinu plic. Jak byste na tento názor reagoval?
Je to dětinské. Mě tyto emocionální nesmysly nezajímají. Jsem vědec, s emocemi nepracuji. Barryho Jonese si velmi vážím a respektuji ho a mrzí mě, že napsal to, co napsal. Myslím, že ze sebe udělal hlupáka. O to víc mě to mrzí, protože ho jako člověka obdivuji. A mimochodem, moje reakce na ten článek je k dispozici na internetu.

Proč je vás, zastánců alternativního názoru na globální oteplování, tak málo?
Není nás málo. Hypotéza, že lidmi produkovaný CO2 způsobuje nebezpečné globální oteplování, musí být otestována. Desítky tisíc vědců, včetně mě, tvrdí, že to není možné dokázat. Na rozdíl od IPCC nemáme žádné předpojaté přání pro ano nebo ne. Chceme vidět fakta. A pokud se podíváte na fakta, zjistíte, že důkazy neexistují. Což zase neznamená ano ani ne, znamená to jen, že to nevíme.

Co bude za deset let dělat IPCC?
Doufám, že bude zrušen mnohem dříve než za deset let.