Dnes je pondělí 27. června 2016

Darwin a darwinismus - věda, nebo ideologie?

Náhled
01. 06. 2009 10:54 - Zuzana Žiačiková

V pondělí 20. dubna 2009 uspořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) další z řady seminářů při příležitosti hned dvou kulatých výročí. V únoru uplynulo dvě stě let od narození jednoho z největších Britů, Charlese Darwina, a za pár měsíců oslavíme sto padesát let od prvního vydání jeho životního díla O původu druhů. Přednáška na téma Darwin a darwinismus - věda, nebo ideologie? se konala již tradičně v plně obsazeném sálu Autoklubu ČR. Diskusi moderoval prezident Václav Klaus. Otazník přímo v názvu semináře předpovídal horlivou diskusi zúčastněných a spektrum různorodých, často protichůdných názorů.

Nejprve svůj příspěvek přednesl profesor Jan Zrzavý z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se věnoval evoluční biologii, fylogenezi (vývoj druhů v historickém sledu) a morfologii (studium celých organismů). Zrzavý, autor či spoluautor knih Jak se dělá evoluce či Proč se lidé zabíjejí, zdůraznil nutnost nahlížet na evolucionismus a darwinismus jako na rozvíjející se dynamickou vědeckou disciplínu. Evoluční teorie podle Darwina nestojí na pevně stanovených přírodních zákonech, jakými jsou například Newtonovy zákony, tedy není možné evoluci předpovídat. Přednášející odsoudil vyplňování dosud přetrvávajících mezer ve vědě nevědecky, například: protože věda neustále postupuje kupředu, strom života se dotváří. Zrzavý se zmínil i o Darwinově inspiraci v díle ekonoma Malthuse Esej o principu populace a jeho populačním zákoně. K rozběhnutí evoluce a vzniku adaptivních vlastností tedy „stačil" nedostatek zdrojů, nadprodukce, variabilita potomstva a nedokonalá dědičnost.

Jako druhý před publikum předstoupil profesor Přírodovědecké fakulty UK Jaroslav Flegr zabývající se například parazitologií a evoluční biologií. Svou knihou Zamrzlá evoluce vyvolal ve vědeckých kruzích bouřlivé polemiky. Flegr nezpochybňuje platnost evoluční teorie podle Darwina (druhy vznikly postupným odvětvováním od společného předka). Odlišně však vysvětluje časové zařazení a způsob, kterým evoluce proběhla a probíhá. Flegr, jakožto autor teorie zamrzlé plasticity, zastává názor, že druhy mohou být evolučně zamrzlé nebo plastické. Podle něj lze 99 procent druhů považovat za zamrzlé - počáteční reakce na změnu prostředí je markantní, postupem času se odchylování od původního stavu zastaví a druhy zamrznou a čekají na vyhynutí. Evolučně zamrzlé druhy by se daly přirovnat ke gumě, vysvětloval Flegr. Pokud pomine tlak vnějšího prostředí, opět získá svůj originální tvar. Jiná skupina druhů (přibližně jedno až dvě procenta) patří do kategorie evolučně plastických, tedy schopných přizpůsobovat se selekčnímu výběru. Flegr dále zdůraznil skutečnost, že Darwin evoluci neobjevil, objasnil „pouze" její hnací sílu - přirozený výběr. Klasická darwinistická teorie nemůže platit u pohlavně se množících jedinců, je aplikovatelná pouze na nepohlavně se množící druhy, protože dědičnost reprodukční schopnosti se projevuje pouze u druhého jmenovaného, pokračoval Flegr. Své vystoupení uzavřel kritikou teorie sobeckého genu (nesoutěží mezi sebou jedinci, nýbrž varianty genů), kterou formuloval Hamilton a propagoval jeho pokračovatel Dawkins.

V pořadí třetí vystoupil na semináři emeritní profesor Masarykovy univerzity Jiří Vácha, fyziolog, patolog a zastánce teorie inteligentního designu (ID - teorie, podle níž lze vznik a fungování vesmíru vysvětlit inteligentní příčinou a ne jako neřízený proces). Autor nespočetné řady odborných článků, studií a monografií ve svém příspěvku upozornil na tichou proměnu darwinismu v ideologii: „Podléhá pokušení úplně vyložit nejen hnací síly evoluce, ale i vznik a samotnou podstatu života. Jedná se o expanzi darwinismu do dva a půl tisíce let trvajícího úsilí filozofie, teologie a půldruhého století psychologie a filozofické antropologie." Podle jeho názoru je nutné rozlišovat tři roviny této disciplíny: přírodní exaktní vědy, filozofický a ortodoxní darwinismus. Taktéž poukazuje na zásadní rozdíl mezi kreacionisty a představiteli teorie ID. Zastánci zmiňovaného výkladu nezpochybňují evoluci, zato kreacionismus ano. A evolucionismus neznamená darwinismus, dodal jedním dechem. Prof. Vácha otevřeně přiznal velký prostor pro spekulaci a pochybnosti o ID. Ovšem důkaz existence inteligentního navrhovatele by byl podle jeho slov významný pro teologický důkaz Boží existence.

Místo u řečnického pultu poté zaujal docent Anton Markoš z Přírodovědecké fakulty UK. Ve svém výzkumu se soustřeďuje na biologii buňky, teoretickou biologii a filozofii. Markoš je autorem řady vědeckých statí, překladů a také například knihy Tajemství hladiny - hermeneutika živého a spoluautorem knihy Berušky, andělé, stroje nebo Život čmelákův. Biologie měla a dosud má mnoho potíží s Darwinovou teorií. Jde o smiřování vědy s bezčasovými zákony na straně jedné a historickým příběhem evoluce na straně druhé. Úsilím biologů je vlastně vysvětlit evoluci tím, že naleznou základní úroveň popisu, na které se už nic historického odehrávat nesmí, zpracovat evoluci do vědy. Přičemž pod pojmem historie si biologie představuje tvoření (kreación) novinek, které před svým vznikem nebyly odvoditelné či vypočitatelné. Evoluce podle Darwina je jen jednou z možných variant vysvětlení evolučního procesu.

Jako poslední vystoupil zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Petr Hájek. Již první slova proslovu předznamenala jeho odpověď na otázku, zda považuje darwinismus za vědu nebo ideologii: „Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jako že je živý Bůh nade mnou." Hájek pokračoval komparací Darwinova a Marxova učení: „Nezmiňuji kontroverzního sociálního vizionáře v této souvislosti náhodou. Hnutí, která svým dílem oba vědci a reformátoři přivedli na svět - darwinismus a marxismus -, totiž mají mnoho společného. Nejen dobou, ve které tato údajně pokroková hnutí vznikla, ale především filozofickou a společenskou bází, na které se dodnes pohybují, i cílem, který sledují. V neposlední řadě pak rovněž metodami, kterými své radikální ideologie ve společnosti prosazují, či přesněji řečeno již prosadila." Hájek označil darwinismus za nosný pilíř totalitních režimů dvacátého století, ale i současného politického směřování euroamerických sociálních revolucionářů. „Nebohý Charles Darwin s tím vším má pochopitelně jen velmi málo společného. Otec zakladatel novověkého evolucionismu nemohl ani v nejtemnějším snu tušit, že především jeho jméno bude jako znak a symbol levičáckými darwinisty využito a zneužito a stane se akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci," pokračoval zástupce KPR a připomenul, že Darwin ve svém základním díle nevyvracel možnost existence Stvořitele. Hájek vyslovil svoje přesvědčení o účelovosti vědecké disciplíny při sociální manipulaci a striktně jej odsoudil jako ideologii, jejíž vyznávání vede do záhuby: „Jedinou správnou metodou je racionální pokora před jevy a zákonitostmi, které možnosti a schopnosti člověka dalece převyšují."

Diskuse k článku

Pro přístup do diskuze se přihlašte, a pokud ještě nemáte svůj účet, zaregistrujte se.