Česká společnost ekonomická ocenila mladé ekonomy

Postdoktorský student na CERGE-EI a držitel doktorátu z Princeton University Filip Matějka – Mladý ekonom roku 2010 – získal ocenění za práci zabývající se teorií racionální nepozornosti. Jako výchozí bod svého výzkumu Matějka označuje otázku: proč se lidé nerozhodují správně. Tedy proč lidé nejsou těmi perfektně racionálními agenty maximalizujícími svůj užitek tak, jak to předpokládá klasické ekonomické myšlení? Filip Matějka využívá ve své práci poznatky z oblasti ekonomie, psychologie i teorie informací. Pokouší se v ekonomických modelech zohlednit lidské omezené schopnosti zpracovávat informace a potažmo správně se rozhodovat. „Ve své práci jsem vytvořil modely, které vysvětlují rigiditu cen pomocí obtíží se zpracováváním informací, a tím tedy také popisují efekty politik centrálních bank. Z teorie racionální nepozornosti jednoduše řečeno vyplývá, že na naprostou většinu obchodníků mají výše úrokových měr pramalý dopad, a proto jim nevěnují velkou pozornost. Pro obchodníky je prostě racionální nevšímat si jednoho ze základních pilířů hospodářské politiky každého státu. Zároveň, když se však právě oni o změně nedovědí, nezmění samozřejmě ani svoje ceny. Popravdě řečeno, kolik z nás sleduje nová ohlášení centrálních bank? Tento výzkum tedy přináší lehce paradoxní výsledek: monetární politika má makroekonomický efekt právě proto, že pro žádného jednotlivce není příliš důležitá, a proto si jí nevšímá, nebo ji sleduje jen občas,“ popisuje svoji práci Matějka. Více o osobě i výzkumu Mladého ekonoma roku 2010 se dozvíte v následujícím rozhovoru Mladý ekonom roku 2010 Filip Matějka.

Druhé místo obsadil doktorand IES FSV UK Aleš Maršál. Ve své práci se zaměřil na dynamický systém všeobecné rovnováhy pro malou otevřenou ekonomiku, která se vyznačuje nedokonalou konkurencí, a existují zde náklady spojené se změnou cen. Rovněž předpokládá, že domácnosti usilují o dosažení stabilní a co nejvyšší spotřeby v průběhu svého života, firmy maximalizují zisk a vláda na základě svých preferencí minimalizuje inflaci a produkční mezeru. Práce se zaměřuje na model dvou zemí, z nichž jedna je extrémně malá. Studie analyzuje dopady vývoje makroekonomických proměnných na výnosovou křivku. Aleš Maršál získal také Cenu Karla Engliše za nejlepší práci využitelnou pro českou hospodářskou politiku.

Na třetím místě se umístili doktorandi IES FSV UK Tomáš Havránek a Zuzana Iršová. Ve své práci zkoumali, zda přímé zahraniční investice přinášejí očekávaný přenos technologií do hostitelské země. Autoři studie využili 3626 odhadů mezisektorových přenosů, publikovaných v 57 výzkumných článcích, a došli k závěru, že existují ekonomicky významné přenosy od zahraničních firem k jejich dodavatelům, ale jen nevýznamné přenosy k odběratelům.

Prezident ČSE Michal Skořepa také udělil čestné uznání pro ekonoma do 25 let, a to studentovi CERGE-EI Jánu Palgutovi. Ten zkoumal schopnosti voliče strategicky optimalizovat své chování v podmínkách nedokonalé informovanosti.